Zatmění Slunce 2001 v Africe – měření osvětlení a teploty

Abstrakt: Zvláštní shodou okolností jsou Slunce a Měsíc – při pohledu ze Země – téměř stejně velké. Slunce je ve skutečnosti asi 400 krát větší než Měsíc, ale zároveň je i 400 krát dál od Země než Měsíc, takže Sluneční i Měsíční disk mají na obloze takřka shodný úhlový průměr. Díky tomu můžeme ze Země pozorovat fantastický úkaz – úplné zatmění Slunce. Je to úžasná podívaná, provázená řadou dalších jevů. Nejznatelnější je prudký úbytek denního světla, který je provázen již méně citelným poklesem teploty vzduchu. A tyto dvě veličiny – osvětlení a teplotu – měly za úkol měřit dva automatické přístroje při zatmění Slunce 21. června 2001 v Africe.

Klíčová slova: zatmění slunce, meteorologická měření, teplota vzduchu, osvětlení

Zatmění Slunce 21. června 2001

Zvláštní shodou okolností jsou Slunce a Měsíc – při pohledu ze Země – téměř stejně velké. Slunce je ve skutečnosti asi 400 krát větší než Měsíc, ale zároveň je i 400 krát dál od Země než Měsíc, takže Sluneční i Měsíční disk mají na obloze takřka shodný úhlový průměr. Díky tomu můžeme ze Země pozorovat fantastický úkaz – úplné zatmění Slunce. Je to úžasná podívaná, provázená řadou dalších jevů. Nejznatelnější je prudký úbytek denního světla, který je provázen již méně citelným poklesem teploty vzduchu. A tyto dvě veličiny – osvětlení a teplotu – měly za úkol měřit dva automatické přístroje při zatmění Slunce 21. června 2001 v Africe. Experiment navazoval na podobná měření provedená v Evropě při zatmění Slunce roku 1999. Osvětlení a teplotu vzduchu tehdy měřily tři automatické moduly v pásu totality v Rakousku, Maďarsku a Rumunsku. Na zatmění v Africe byly připraveny dva měřicí moduly: jeden vezla výprava z hvězdárny v Úpici do Angoly a druhý skupina z ČVUT v Praze do Zambie.

Snímek jednoho z modulů

Konstrukce modulů
Měřicí moduly byly konstrukčně téměř shodné s moduly použitými v roce 1999 v Evropě. Teplotu měřilo platinové čidlo Pt 100 ve vzduchovém kanálku a měření osvětlení zajišovaly dvě křemíkové fotodiody. Signály z čidel byly dále digitalizovány 12 bitovým A/D převodníkem a získaná data byla ukládána do pamětí. Celý proces měření byl řízen jednočipovým mikroprocesorem. Provoz byl plně automatický, takže stačilo ve zvolený okamžik moduly zapnout a zahájit měření – po nastavené době modul sám měření ukončil. Oproti minulému zatmění se moduly dočkaly několika vylepšení. Byla snížena citlivost teplotních čidel na rychlé změny teploty dané turbulencemi vzduchu a byla provedena celkově preciznější kalibrace měřicích čidel.

Koncepce měření
Měření byla provedena shodně jako r. 1999, aby byla zachována porovnatelnost získaných dat. Délka měření byla 4 hodiny s periodou vzorkování 22 sekund. Opět se počítalo s porovnávacími měřeními den před zatměním a den po něm ve stejných časech a se shodnou délkou. Expedici v Angole se podařilo provést obě porovnávací měření, skupina v Zambii provedla pouze jedno a to den před zatměním. Moduly byly umístěny ve vodorovné poloze 1m nad zemí na volném prostranství a čelním panelem byly orientovány k severu.

Výsledky měření
V tabulce jsou uvedeny základní údaje k pozorovacím stanovištím, popis počasí a hlavní výsledky měření.

Pozorovací stanoviště Angola, Ngunza Zambie, Lusaka
Zeměpisné souřadnice 11° 7′ 29″ j.š.
13° 55′ 51″ v.d.
186 m n. m.
15° 23′ 42″ j.š.
28° 19′ 37″ v.d.
1263 m n.m.
Kontakt T1 (UT, h:m:s) 10:57:35 11:41:34
Kontakt T2 (UT) 12:36:15 13:09:19
Kontakt T3 (UT) 12:40:50 13:12:33
Kontakt T4 (UT) 14:08:55 14:27:00
Délka měření (UT) 10:42 – 14:42 10:43 – 14:43
Perioda měření 22 sekund 22 sekund
Počasí Zcela jasno, slabý západní vítr Zcela jasno, slabý proměnlivý vítr
Naměřený pokles teploty 8,7° C 5,9° C
Čas, kdy osvětlení dosáhlo minimální hodnoty (srovnejte s časem kontaktu T2) 12:36:24 13:09:16
Zpoždění minima teploty za minimem osvětlení 12 min 6 s 11 min

Pozn: Středoevropský letní čas (SELČ) = UT + 2 hod. Význam kontaktů T1 – T4: T1 – začátek částečného zatmění, T2 – začátek úplného zatmění, T3 – konec úplného zatmění, T4 – konec částečného zatmění.

Angola - teplota, osvětlení Zambie - teplota, osvětlení
Obr. 1 Průběh teploty a osvětlení 21.6. 2001 v Angole
Obr. 2 Průběh teploty a osvětlení 21.6. 2001 v Zambii
   
Angola, Zambie - teplota Angola, Zambie - osvětlení
Obr. 3 Porovnání průběhů osvětlení z Angoly a Zambie
Obr. 4 Porovnání průběhů teploty z Angoly a Zambie

Na obrázcích 1 a 2 jsou pak grafy znázorňující průběhy měřených veličin v den zatmění. Teplota je znázorněna červeně, osvětlení modře. Naměřené výsledky poměrně dobře odpovídají výsledkům z roku 1999. Průběh teploty vykazuje oproti r. 1999 menší výkyvy, což je dáno nižší citlivostí měření na prudké změny, jak již bylo zmíněno výše. Zatmění Slunce na pozorovacích stanovištích nastávalo v pozdější denní době než r. 1999. To je patrné zejména u měření osvětlení, kdy se pokles a následný vzestup promítl již do sestupné fáze křivky denního osvětlení.
U měření z Angoly je pokles teploty při zatmění poněkud plošší než při zatmění v Evropě. To lze vysvětlit blízkostí Atlantského oceánu (pobřeží bylo 10 – 15 km od stanoviště), který má velkou tepelnou kapacitu. Pokles teploty o 8,7° C vůči průměrné hodnotě je přibližně stejný jako byl při minulém zatmění v Rumunsku. Potvrdilo se také postupné uklidňování chvění vzduchu s postupující fází zatmění. Tento jev je velmi dobře patrný na průběhu teploty v Angole. Průběh osvětlení potvrdil očekávání a díky bezmračné obloze je tato křivka velmi čistá. Čas kdy osvětlení pokleslo na minimální hodnotu při úplné fázi dobře odpovídá teoreticky spočítanému času T2 (začátek úplného zatmění), jak je patrné z tabulky.
U měření v Zambii je trochu překvapující nerovnoměrnost průběhu teploty během zatmění, přestože bylo stále jasné počasí. Nicméně měřená teplota je závislá na mnoha faktorech – v této souvislosti může mít značný vliv vítr. Pokles teploty o 5,9° C je nižší než v Angole, protože v Zambii došlo k zatmění v pozdější denní době a i absolutní teplota zde byla nižší. V tabulce je opět srovnání teoreticky spočítaného kontaktu T2 a změřeného času, kdy osvětlení dosáhlo minimální hodnoty.
U obou skupin se též potvrdilo, že minimum teploty nastává za minimem osvětlení s několikaminutovým zpožděním. Zpoždění je dobře patrné z grafů a v tabulce jsou uvedené přesné časy těchto zpoždění.
Obrázky 3 a 4 zobrazují srovnání měření z obou skupin. Měření z Angoly je vyznačeno červeně, měření ze Zambie zeleně. Dobře je patrné, jak měsíční stín, letící po zemi, zastihl nejprve skupinu v Angole a po asi 33 minutách skupinu v Zambii.
Zajímavé jsou i výsledky z porovnávacích měření, které najdete na internetu na adrese: http://www.mybox.cz/netgate (Science News), kde jsou k dispozici kompletní naměřená data z experimentu.

Závěr
Další využití měřicích modulů opět ukázalo jejich výhody i slabiny. Pro další expedice by měli být navrženy již zcela nové a vylepšené měřicí moduly. Rozhodně je třeba měřit osvětlení ve více rozsazích (s automatickým přepínáním rozsahů) a tím i s větším rozlišením. Dále bude patrně třeba fyzicky oddělit řídící elektroniku a vlastní měřicí čidla. Naopak plně automatický režim měření se ukázal jako velmi vhodný (při zatmění mají pozorovatelé plné ruce práce a nemají čas na obsluhu měření) a bude použit i nadále.
Na další zážitek ze zatmění a na další měření se v Evropě můžeme těšit v roce 2006, kdy bude úplné zatmění Slunce (mimo jiných zemí) i v Turecku.

WWW odkazy:
 
Science News – Kompletní naměřená data a další informace k experimentu
Aldebaran – Katedra fyziky FEL ČVUT – Expedice do Zambie
Hvězdárna v Úpici – Expedice do Angoly
Literatura:
 
World Meteorological Organization. Guide to meteorological instruments and methods of observation. Sixth edition. Geneva: WMO, 1997.