Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Přelet ISS přes Slunce

Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) je zatím vůbec největším umělým kosmickým objektem nalézajícím se v současné době na oběžné dráze kolem Země. Její rozměry jsou skutečně úctyhodné (délka 44.5 m, šířka přes panely slunečních baterií 73 m, obytný prostor 425 m3 a hmotnost asi 183,3 t), a tak ji lze spatřit i z povrchu Země pouhým okem. Na noční obloze se jedná o poměrně rychle se pohybující výrazný svítivý bod. Je nutné si ovšem zjistit např. z internetu, kdy k přeletu na zvoleném stanovišti dojde (internetová adresa: http://www.calsky.com/cs.cgi/Satellites/16). Někdy je možné dokonce spatřit u ISS další bod, který se pohybuje přibližně stejnou rychlostí ve stejném směru. Zpravidla se jedná o americký raketoplán, který letí se stanicí ve formaci a zvolna se k ní přibližuje nebo naopak se od ní vzdaluje. Nicméně detaily okem nelze rozeznat a dokonce ani v dalekohledu není lehké přelet sledovat, protože se ISS vůči hvězdnému pozadí pohybuje poměrně rychle. Stanici na noční obloze lze vidět hlavně díky odraženému slunečnímu světlu. Na odrazu se pravděpodobně nejvíce podílí panely slunečních baterií.

V některých vzácných případech se ISS může promítnout na další nebeské těleso v pozadí jako je Slunce nebo Měsíc. K tomuto efektu došlo letos o letních prázdninách. Dne 27. 7. 2006 byl totiž z Plzně pozorovatelný přelet kosmické stanice ISS právě před Sluncem.

Vzhledem k tomu, že počasí bylo ten den příznivé, pokusilo se několik zaměstnanců H+P Plzeň napozorovat, případně zaznamenat vlastní přelet. Jako stanoviště zvolili Vyhlídku v Plzni – Doubravce, přes kterou přecházel pás viditelnosti široký asi 4,5 km. Přes značnou časovou tíseň se podařilo sestavit techniku a přelet napozorovat. Jednalo se ovšem o velmi krátké pozorování, protože jak již bylo řečeno, přelet stanice přes disk Slunce byl velmi rychlý a trval jen cca 0,64 s. V době přeletu přes Slunce (v Plzni v čase 11h 10m 42s SELČ) se stanice nacházela ve výšce 431,7 km nad povrchem, její úhlová rychlost dosahovala 48,9´/s, skutečná 7, 641 km/s.

Přelet byl vidět jak ve fotosférickém dalekohledu (refraktor Bresser 120 / 1000 mm, filtr z fólie Astrosolar, pozorovatel L. Honzík), tak i v chromosférickém dalekohledu (refraktor 100 / 2800 mm, filtr H alfa, pozorovatel O. Trnka). Na třetím přístroji byly namontovány na společné paralaktické montáži dva dalekohledy. První byl určen pro vizuální sledování (ED 80 / 600 mm), druhý pro fotografický záznam přeletu (dalekohled ED 120 / 900, fotoaparát Canon EOS 20D, pozorovatel Ing. J. Polák). Nezávisle na této skupině sledoval přelet ještě kolega Ing. Libor Šmíd, jehož podařený snímek zveřejňujeme. Byl pořízen pomocí dalekohledu S-W ED 80. Ke snímání byl použit digitální fotoaparát Canon 350D, který umožňuje sekvenční snímání rychlostí 3 snímky za sekundu. Délka expozice 1 / 4000 s. Na přehledovém snímku celého Slunce je zachycena ISS poblíž menší nevýrazné skupiny slunečních skvrn, která se nalézala nedaleko středu disku. Při maximálním zvětšení lze rozeznat detaily stanice: moduly, panely slunečních baterií, které jsou ve skutečnosti dlouhé asi 73 m a část příhradové konstrukce. Pro lepší představu je připojen ještě detailní snímek ISS získaný z internetu, který pořídila jedna z posádek raketoplánu.

Mezinárodní kosmická stanice tedy byla na uveřejněných snímcích zachycena několik dní poté, co se od ní odpojil americký raketoplán Discovery (let STS-121). Po jeho odletu na stanici zůstala tříčlenná posádka ve složení: Američan, Rus a Evropan.


Foto: Ing. Libor Šmíd
Snímek ISS před Sluncem
Dalekohled S-W ED80, Canon 350D, expozice 1/4000s.

iss.jpg

Detail předchozího snímku
issd.jpg

Foto: Jiří Polák
Animace pohybu ISS
Dalekohled ED120/900, Canon 20D, 3x expozice 1/1000s.

ISS-Slunce.gif

Foto: NASA
Fotografie ISS z raketoplánu (let STS-114)

ISS-STS114.jpg