Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Kolize při přepravě rakety

Během startu a letu raket a raketoplánů, případně v průběhu přistání může občas dojít k havarijní situaci. Není divu, tyto dopravní prostředky jsou neobyčejně složité a i malá chyba může způsobit katastrofu. Ostatně i v nedávné minulosti došlo k různým krizovým situacím, které se buď podařilo vyřešit, nebo skončily katastrofou.

Občas však vznikne kolizní situace ještě před samotným startem. Naposledy k tomu došlo během přepravy ruské nosné rakety Proton-M na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu. Jak známo, Rusové své rakety převáží na speciálně upraveném železničním vagóně v horizontální poloze. Tyto vagóny jsou širší než běžné, a proto mohou při nepříznivých podmínkách (např. v oblouku tratě) částečně zasahovat do jízdního profilu sousední koleje. A k tomu právě došlo 21. července tohoto roku, kdy se protisměrně míjely dvě vlakové soupravy. Během míjení do sebe narazily dva železniční vagóny, jejichž šířka byla nestandardní. Jeden z nich měl právě naložený nosič Proton-M. K vlakové havárii došlo asi 600 kilometrů východně od Moskvy. Podle ruských agentur, které o incidentu přinesly informaci, by naštěstí neměly být důsledky havárie velké. Došlo s největší pravděpodobností jen k lehkému poškození vnějšího obalu prvního stupně nosiče. Jak velký je skutečný rozsah poškození určí po dojezdu vlakové soupravy na Bajkonur až odborníci v montážních halách na kosmodromu. Zatím se zdá, že nebude nutné použít náhradní rakety. Rovněž se očekává, že plánovaný start v měsíci září nebude touto havárií ohrožen.

Raketový nosič Proton-M je vícestupňový kolos o délce 65 – 70 m a hmotnosti 950 tun. Je určen pro vynášení hmotnějšího nákladu, starty meziplanetárních sond a starty na geostacionární dráhu. Raketa může vynášet náklad o hmotnosti až 25 tun na nízkou dráhu. Původní varianta rakety byla dvoustupňová (od roku 1966 se už nepoužívá) a měla nosnost 12,2 t. Z ní byly odvozeny třístupňové (nosnost 19 t) pro vypouštění těžkých družic a dílů orbitálních stanic. Nejsilnější čtyřstupňová varianta se zvýšenou nosností se používá pro vypouštění meziplanetárních sond a vynášení nákladu na geostacionární dráhu. Raketa má smíšené řazení stupňů. První stupeň tvoří v podstatě šestice válcových přídavných raket (boosterů), které jsou upevněny na obvodu 2. stupně. Ten se zapaluje až po jejich vyhoření. Proton-M vznikl modernizací původní rakety. Má nejen zvýšenou nosnost, ale i zvětšený prostor pro užitečný náklad.

Raketový nosič Proton-M má vynést na orbitální dráhu další satelity navigačního systému Glonass. Jedná se o znovu nově budovaný ruský globálně použitelný navigační systém. Ten začal být vyvíjen již v polovině 70. let minulého století a jeho původní využití mělo být především pro vojenské účely (hlavně mapování). Nyní je ale pod civilní správou a financováním. Systém se stane určitou konkurencí vůči již léty používanému americkému navigačnímu systému GPS, který byl původně rovněž vyvinut pro vojenské účely, a také variantou vůči nově budovanému evropskému systému s názvem Galileo. Systém Glonass by mělo zabezpečovat po dokončení celkem 21 operačních družic a 3 náhradní. Pokrývat by měl postupně celý svět. S jeho využitím se předběžně počítá nejen na území Ruské federace, ale i v oblastech zemí bývalého SSSR.