Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Královská hvězda Fomalhaut

Souhvězdí Jižní rybaFomalhaut – α Piscis Austrini (někdy také jako „Os Piscis meridiani“) je nejjasnější žlutobílá hvězda v souhvězdí Jižní ryby a 17. nejjasnější hvězda oblohy (1,17 mag). Je to hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy A-3V. Je 2x větší a 14x svítivější než Slunce. Název Fomalhaut znamená v arabštině „tlama ryby“ (arabsky فم الحوت‎ – fum al-hūt). Její stáří je odhadováno na 200 mil. let a vzdálenost od nás na 25,1 světelného roku. Leží přibližně 30° 15′ pod světovým rovníkem, a tak je nejjižnější ze všech významných hvězd, viditelných z naší pozice, v nadhlavníku může být v Chile na mysu Dobré naděje, a v jižní Austrálii. Pozorovateli se jeví jako velmi jasná, kvůli absenci jasných hvězd v jejím okolí. V září je u nás vidět kolem půlnoci, v říjnu a listopadu večer na jihu asi 12° nad obzorem. Jako jedna z tzv. „lunárních hvězd“ je důležitá pro navigaci, a objevuje se v Efemeridách (tabulky hvězdných poloh) všech moderních národů, zabývajících se mořeplavbou.

Její význam sahá až do starověku a během doby se často měnil její název i umístění mezi souhvězdími.

Asi 3000 let před Kristem v Persii byl její název Hastorang (východ této hvězdy ohlašoval zimní slunovrat) a královská hvězda, jeden ze čtyř strážců nebe, hlídající ostatní hvězdy. Asi roku 500 před Kristem byla tato hvězda objektem uctívání východu Slunce ve chrámu bohyně Demeter v Eleusis a později v astrologii jako předzvěst štěstí, majetku a síly. Staří Číňané hvězdě říkali Pi Lo Še Mun. V Harleiánském rukopisu, který napsal řecký astronom Aratus cca 270 let před n. l., uvádí název „Stella Canopus“ na ústech Ryby u Vodnářových nohou.

Mezi ranými Araby Fomalhaut nazývali Al Difdi al Awwal, tedy První žába, (beta Cetus, Deneb jako druhá žába) a na Borgiánském glóbu je označena jako hvězda Thalim (pštros), což je evidentně další označení pro Fomalhaut.

Řecký astronom Ptolemaius ve 2. stol. n. l. ji jako Phumalhut ve svém Almagestu zmiňuje v Jižní rybě, což se ale později neděje. Alfonsinské tabulky z roku 1521 umísťovaly hvězdu do Vodnáře jako nejzářivější v něm, ale zároveň ji popisují v Jižní rybě, ovšem zde neuvádějí její název a připisují jí 4. magnitudu. V následujících vydáních těchto tabulek, a také perský astronom Al Kazwini, vůbec tuto hvězdu neuvádějí v Jižní rybě, ale ve Vodnáři.

Ve Vodnáři ji uvádí Tycho Brahe v 16. století a francouzský astronom Bullialdus v 17. století ve svém vydání Rudolfinských tabulek, ačkoliv v jeho reprodukci perských tabulek ze 14. století (originál napsal Řecko-perský astronom Chrysococca), je tato hvězda nazvaná „Os Piscis notii and Fumahaud“. Až v 18. stol. je definitivně umístěna do souhvězdí Jižní ryba.

Význam měla i v křesťanství. Je to jedna ze čtyř „královských hvězd“, které jsou také nazývány jako archandělské (podle Erica Morseho): archanděl Michael (Aldebaran) je strážcem východu, Gabriel (Fomalhaut) je strážcem jihu, Rafael (Regulus) je strážcem severu a Oriel (Antares) strážcem západu. Stejně tak byly dávány tyto čtyři hvězdy i do souvislosti se čtyřmi evangelisty (Marek, Lukáš, Matouš a Jan) jako symboly a atributy. Podle komentáře na Zjevení sv. Jana od Viktorína z Ptuje (3. století) byl Matoušovi jako atribut přidělen člověk (Fomalhaut), Markovi lev (Regulus), Lukášovi býk (Aldebaran) a Janovi orel (Antares).