Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Královská hvězda Aldebaran

Obrázek souhvězdí BýkaDalší „královskou hvězdou“, kdysi ohlašující příchod jarní rovnodennosti, je hvězda Aldebaran.

Aldebaran (α Tau) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka, kde představuje jedno jeho oko. Je to červený obr se zdánlivou jasností 0,75 až 0,95 mag. Ve skutečnosti září 150x více než Slunce a je od nás vzdálen 65,1 světelných let.

Jeho jméno je odvozeno z arabského الدبران addabarān, což znamená „Následující“, neboť Aldebaran jakoby následuje hvězdokupu Plejády při každodenním pohybu oblohy. Aldebaran sám vypadá, jako by byl členem rozptýlenější hvězdokupy Hyády, která je nám nejbližší otevřenou hvězdokupou. Aldebaran jen ale leží na přímce mezi Zemí a Hyádami a je zcela nezávislou hvězdou.

Aldebaran je hvězda třídy K5 III a jeho průměr je zhruba 44,2 průměrů Slunce. Díky relativní blízkosti a jasnosti je Aldebaran 14. nejjasnější hvězdou. Je mírně proměnný, nepravidelně mění svou jasnost o 0,2 mag. Povrchová teplota činí 4 010 K.

V naší zeměpisné šířce vystupuje 57° vysoko nad obzor a je dobře viditelný převážně v zimě. I Aldebaran dostával v průběhu časů na různých místech různá jména a významy.

Vzhledem k tomu, že Aldebaran tvoří oko Býka, býval označovaný jako oko zjevení, světla nebo také Buddhova hvězda. Pro Egypt byl okem božského býka Hapi, řeckého Apise, hebrejské Boží oko. Kult býka se rozšířil již do starověké Evropy. Slovanské svatodušní svátky zvané túrice, připomínají předkřesťanský kult s maskami býka. Byl používán po celá staletí v navigaci a u mnoha civilizací byl propojený s duchy deště a plodnosti země. Přibližně před 5 000 lety začal označovat jarní rovnodennost a ohlašoval začátek nového roku Babyloňanů.

U starých Peršanů nesl název Sadvis, u starých Římanů Palilicium, podle svátku jara zasvěcenému bohyni Pales. Řekové ho pojmenovali Oculus Tauri – býčí oko. V hindské astronomii se jmenuje Rohini, u Číňanů nese název Bixiuwu, pro Dakoty (kmen Siuxů) představoval Bílého buvola, který na Zemi zabil hada, jenž vyvolal sucho. Poté se uvolnil velký proud vody – odtud Mississippi. V Eskymácké astronomii byl nazýván „duchem ledního medvěda“ a konečně ve staročeštině měl jméno Hrůša.