Balistický skok do vesmíru

Před padesáti lety uskutečnila americká strana první pilotovaný balistický výskok do vesmíru v rámci projektu Mercury. Název programu má kořeny v římské mytologii. Bůh Merkur byl kromě jiného i symbolem rychlosti. Jednalo se o první americký pilotovaný kosmický program jednomístné kabiny Mercury s cílem dopravit bezpečně člověka na oběžnou dráhu kolem Země a opět ho dopravit bezpečně zpět. Po splnění tohoto programu následoval program dvoumístné kabiny Gemini a později i třímístné kabiny Apollo. Poslední program už měl ale jiný cíl – dopravit posádku na Měsíc a zpět.

Na počáteční plány, postupný vývoj a výrobu kosmické lodi Mercury zprvu dohlížela organizace NACA. Po vzniku americké nástupnické organizace NASA byl celý kosmický program přesunut pod ni. Projekt Mercury byl realizován v letech 1958 až 1963, tedy v období, kdy sovětská strana zaznamenala první kosmické úspěchy.

Vlastnímu pilotovanému balistickému letu předcházela příprava. Uskutečnilo se skoro 20 zkušebních bezpilotních letů. Cílem byla prověrka pilotní kabiny Mercury a v ní použitých a vyvíjených nových technologií. Některé z letů se uskutečnily na dráze suborbitální, ostatní po dráze orbitální. Podobně jako na straně sovětské, i na straně americké se vyrojila řada technických problémů a potíží. Proto jen některé z těchto startů a letů byly úspěšné. Ve čtyřech případech se přípravných zkušebních letů zúčastnili primáti. Ti dokonce zkusili i pobyt v beztížném prostředí.

Raketa Redstone a A. B. Shepard

První americký pilotovaný let s označením Mercury-Redstone 3 (MR-3) byl do kosmu odstartován 5. května 1961, tedy necelý měsíc (přesněji 23 dní) po orbitálním letu J. A. Gagarina. Kabinu Mercury s volacím znakem Freedom 7 vynesl z tehdejší vojenské základny na Cape Canaveral raketový nosič Redstone. Základna se nacházela na nynějším kosmodromu na Kennedyho mysu (mys Canaveral) ve státě Florida v USA. Raketa odstartovala ze startovací rampy LC-5. Na palubě byl bývalý vojenský stíhací pilot Alan Bartlet Shepard. Ten se tak stal ve věku 37 let prvním americkým astronautem. Nebyl to však skutečný kosmický let po orbitální dráze jako u Gagarina, nýbrž let po dráze balistické. Tedy jakýsi výskok do vesmíru a zpět. Z tohoto důvodu proto bývá za prvního amerického astronauta spíše považován start Johna Glenna (start 20. února 1962), který se skutečně pohyboval během třech obletů po orbitální dráze. Celý balistický let A. B. Sheparda, během něhož kosmická kabina Mercury dosáhla výšky 187,5 km nad Zemí, trval pouhých 15 minut. Z toho ve stavu beztíže strávil kosmonaut 5 minut. Celková dosažená dráha letu měřila 488 km. Během letu byl zkušebně uveden do činnosti i tryskový brzdící systém. V závěrečné části letu přistávala kabina na padáku do oblasti v Atlantském oceánu. Kosmickou kabinu s astronautem vylovila připravená letadlová loď USS Lake Champlain.

Alan Bartlett Shepard, Jr. (18. 11. 1923 Derry, New Hampshire – 21. 7. 1998 Pebble Beach, Kalifornie) patřil mezi první sedmičlennou skupinu amerických astronautů. Ta se skládala z vojenských zkušebních pilotů. U nich byl předpoklad dobrého zdraví, prodělaného náročného výcviku a umění ovládat bojový letoun v krizových situacích. Síto pro výběr prvních astronautů bylo nemilosrdné. Z původního výběru 509 kandidátů bylo pozváno do užšího výběru již jen 110 pilotů. Nakonec ale bylo vybráno pouze 7 uchazečů. Nutno dodat, že nakonec se do kosmu dostali všichni, i když Donald Slayton byl po určitou dobu vyřazen ze zdravotních důvodů.

A. B. Shepard se zúčastnil ještě dalšího letu, tentokrát k Měsíci. Stal se velitelem posádky Apolla 14 a jako pátý pozemšťan stanul i na Měsíci.