Po mnoha uplynulých měsících, které byly, co se komet týče, velmi chudé, budeme moci v průběhu prázdnin opět pozorovat poměrně jasnou kometu. Nebude sice dosahovat tak vysoké jasnosti, aby byla viditelná pouhým okem, ale přesto bude už pro malé dalekohledy a triedry zajímavým objektem. Jejím dalším charakterem, který je nejen u komet charakterem velmi podstatným, bude veliká výška nad obzorem a také velmi dlouhé období pozorovatelnosti.
Kometa C/2009 P1 Garradd byla objevena v noci z 13. na 14. srpna 2009 na observatoři Siding Spring v Austrálii. Tu noc ji její objevitel G. J. Garradd detekoval jako 17,5 magnitudový obláček na čtyřech snímcích exponovaných tamější 0,5 m Schmidtovou komorou. Již několik hodin po uveřejnění objevu byla uskutečněna další nezávislá pozorování a už za několik dní od objevu byly k dispozici první výpočty trajektorie komety. Ty odhalily kromě parabolického charakteru dráhy i neobvykle velkou objevovou vzdálenost komety od Slunce – přibližně 8 astronomických jednotek (1,2 miliardy kilometrů). V době objevu se tedy kometa nacházela až daleko za drahou Jupitera. Již od začátku tedy bylo jasné, že se jedná o velmi aktivní kometu s patrně dosti rozměrným jádrem.
Geometrie přiblížení komety ke Slunci je pro pozorovatele severní polokoule velmi příznivá. V maximální elongaci od Slunce bude kometa 8. srpna a v dalších týdnech se bude její jasnost společně s deklinací nadále zvětšovat.
V posledním červencovém týdnu dosahovala jasnost komety okolo 8,5 magnitudy, což je asi o 0,5 mag více, než udává předpověď. Její jasnost se však bude poměrně rychle zvyšovat a již v polovině srpna by mohla pokořit hranici 8. magnitudy. V prvních srpnových dnech kometu nalezneme v souhvězdí Pegase, ze kterého se postupně přesune do Delfína, a na konci měsíce kometu zastihneme v Šípu. V této době bude mít kometa nejvyšší deklinaci a ve večerních hodinách bude dosahovat výšky přibližně 60° nad obzorem. V dalších týdnech se bude její pozorovatelnost zhoršovat a přísluním projde jen necelý den před Vánoci. Po Novém roce se budou její pozorovací podmínky opět zlepšovat a nejvyšší jasnosti dosáhne vlasatice v druhé polovině února, kdy bude dosahovat jasnosti okolo 6,5 mag a bude cirkumpolární. V této době budou tedy její pozorovací podmínky vůbec nejpříznivější. Jak už to ale u komet bývá, může se jasnost komety dosti lišit, ať už v kladném nebo záporném směru. Pro detailnější nalezení komety uveřejňujeme i mapku pro období začátku měsíce. Velmi zajímavé bude i přiblížení komety ke kulové hvězdokupě M 15 v Pegasu 2. srpna na vzdálenost necelého jednoho stupně. Ještě bližší pak bude přiblížení k řídké kulové hvězdokupě M 71 v souhvězdí Šípu 27. srpna na vzdálenost pouhých 10´.
