Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Havárie Progressu

Již před ukončením provozu amerických raketoplánů bylo jasné, že zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS bude náročné, neboť se značně zmenší objem a hmotnost nákladů. Nákladový prostor amerických raketoplánů byl mnohem větší, než prostorové možnosti ruské kosmické lodi Progress. To samé se týká i hmotnosti nákladu, který vynášel raketoplán oproti nosnosti ruských raket. Nicméně se zdálo, že dlouhodobě spolehlivé nákladní lodi typu Progress tuto situaci zvládnou. Bohužel se v posledních dnech situace poněkud zkomplikovala.

Nákladní kosmická loď Progress

Ve středu 24. srpna 2011 odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ruská kosmická nákladní loď Progress M-12M. Jejím cílem bylo dopravit na ISS náklad o hmotnosti více jak 3,5 tuny. Jednalo se o zásoby pro posádku, která na ISS pobývá. V nákladu byla zejména voda, zásoba potravin, kyslík a palivo. Podle plánu se měl automaticky řízený Progress k ISS přiblížit a o dva dny později, tedy v pátek 26. srpna se s ní spojit. K tomu však bohužel nedošlo. Nosná raketa Sojuz-U odstartovala normálně. Na konci první fáze letu mělo dojít k oddělení kosmické lodi Progress od nosné rakety Sojuz. Vzhledem k nedostatečnému výkonu třetího stupně nosné rakety se však toto nepodařilo, a tak došlo po asi 325 sekundách letu k havarijní situaci. Třetí stupeň rakety i s připojenou nákladní lodí nedosáhl potřebné rychlosti. Příčin může být několik. Jednak selhání hnací jednotky RD 0110, případně chybná funkce měřiče tlaku v nádrži s KPH, nebo prasknutí nádrže s KPH. V každém případě se Progress nedostal na plánovanou oběžnou dráhu a zřítil se i se třetím stupněm zpět do zemské atmosféry. Během zřícení došlo pravděpodobně nejen k destrukci konstrukce, ale i buď k úplnému, či částečnému zániku lodi hořením v hustých vrstvách atmosféry. Lze proto předpokládat, že část fragmentů dopadla i na zemský povrch, a to nejpravděpodobněji na území ruské Altajské republiky, konkrétně do oblasti Čojského okresu. Altajská republika se nachází při hranicích s Čínou a Kazachstánem. Trosky se pokouší nalézt ruští kosmičtí experti. Existují i obavy, že by dopadnuvší fragmenty mohly do určité míry kontaminovat místo dopadu (zejména řeky). Nicméně pátrání po troskách bylo zatím neúspěšné (v době dokončení tohoto článku), neboť v oblasti předpokládaného dopadu ztěžovalo vyhledávání špatné počasí.

Je otázkou, jaké důsledky bude mít nepodařený start. Podle některých ruských odborníků může mít dokonce velmi nepříznivé důsledky. Jednak se do určité míry zpochybnila spolehlivost zásobování ISS, a to přesto, že havárie byla první za více než třicetiletou historii těchto jinak spolehlivých nákladních lodí. Dále jde o určitou prestiž ruských nosných raket, kosmických lodí a ruského kosmického programu. Nelze totiž zapomenout ani na dva případy problematického připojování Progressů ke komplexu ISS v letošním roce. V neposlední řadě panují i obavy z možné kontaminace v místech dopadu trosek. Z bezpečnostních důvodů byl proto odložen start rakety Sojuz-2, která měla odstartovat ze severoruského kosmodromu Pleseck s nákladem navigační družice systému Glonass. Ke startu již připravený Sojuz-2 byl odvezen zpět do montážní haly a zde bude podroben důkladné kontrole. Na příkaz nejvyšších míst by totiž Ruská kosmická agentura Roskosmos měla radikálním způsobem zpřísnit celý kontrolní systém. To by se dotklo jak přejímky kosmických lodí a přístrojů ve výrobní fázi, tak i kontrol prováděných těsně před startem. Start další kosmické lodi typu Sojuz, která se má k ISS vydat na začátku září, se ale pravděpodobně uskuteční. Sojuz by se měl k ISS připojit 8. září. Bude se ale jednat o nepilotovaný let.

Přestože Progress je v současnosti prakticky nejdůležitější variantou, jak zásobovat ISS, dá se konstatovat, že jeho havárií nevznikla kritická situace. Životy posádky (posádka ISS: tři Rusové – Andrej Borisenko, Alexandr Samokuťajev, Sergej Volkov, dva Američané – Ronald Garan, Michael Fossum a Japonec Satoši Furukawa) na ISS ani provoz stanice zatím ohrožen není. Šestičlenná posádka má zatím dostatečné zásoby zhruba na dva až tři měsíce. V březnu roku 2012 by k ISS měla letět i další evropská automatizovaná loď ATV.

Příčiny havárie Progressu začala vyšetřovat ruská generální prokuratura.