Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Had (Serpens, Ser)

Toto je 36. článek z 54 ze série Souhvězdí a mytologie

Had a HadonošPodle Aratuse a Maniliuse (řečtí astronomové) byl Had obtočený kolem těla Hadonoše, ale většina hvězdných atlasů ukazuje hada jen procházejícího mezi nohama nebo za tělem Hadonoše. Had je druhým největším hadem na obloze, největší je Hydra – vodní had.

V mytologii byl Hadonoš popsán jako léčitel Asclepius, syn Apolla, jehož had mu pomáhal v lese hledat léčivé byliny. Asclepius byl zobrazován s holí, po níž se had plazí. S tímto vyobrazením se setkáváme ještě dnes v lékárnách či lékařských knihách. Jinak hadi jsou symbolem znovuzrození, protože každoročně několikrát svlékají kůži.

Ptolemaios ve svém Almagestu (kolem roku 140 n. l.) uvedl Hadonoše a Hada jako samostatná souhvězdí, ale třeba v 16. stol. n l. polský astronom Johanes Hevelius a anglický astronom John Flamsteed ve svých hvězdných mapách zobrazují tato dvě souhvězdí jako jedno. Když na konci dvacátých let 20. století Mezinárodní astronomická unie definitivně stanovovala 88 souhvězdí, belgický astronom Eugéne Delporte rozdělil Hada na dva díly tak, jak ho známe dnes (přičemž Hlava je daleko větší díl, její plocha je více než dvakrát větší než Ocas).

Ve starém Egyptě bylo zhruba v místech Hada a Hadonoše souhvězdí Krokodýla na zádech, ve staré Mezopotámii to byli dva hadi, známé jako Mušhuššu a Bašmu (Mušhuššu byl popsán jako kříženec draka, lva a ptáka a Bašmu jako rohatý had).

Číňané si v těchto hvězdách nepředstavovali hada, ale dvě poloviny zdi, obklopující nebeský trh – Tianshi. Většina Tianshi leží v Hadonošovi a jižním Herkulovi. Théta, éta a ksí Serpentis byly součástí levé (východní) zdi Tianshi, zatímco gama, beta, delta, alfa a epsilon Serpentis byly součástí jeho pravé (západní) zdi. Ný a omikron Serpentis byly součástí Shilou, souhvězdí se šesti hvězdami, představující halu nebo věž, která stojí na nebeském trhu. Sigma Serpentis a lambda Ophiuchus tvořily souhvězdí Liesi, což představuje pasáž prodejen klenotníků.

Nejjasnější hvězda Hada je alfa – Unuk (z arabského Unuk-al-hai – krk hada), která má jasnost 2,63 mag. V souhvězdí Hada se také nachází několik hvězdokup, z nichž nejznámější je hvězdokupa M5 a M16, která je součástí Orlí mlhoviny.

Had je letní souhvězdí, u nás je dobře viditelné hlavně v červenci, kdy je celé nad obzorem.

Navigace v sérii<< Kompas (Pyxis, Pyx)Jižní ryba (Piscis Australis, PsA) >>