Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Rotace Venuše se zpomaluje

Ze současných měření evropské sondy Venus Express vyplývá, že rotační perioda Venuše je asi o 6,5 minuty delší oproti dřívějšímu měření americké sondy Magellan před 16 lety. Infračervený přístroj VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer) na sondě Venus Express dokáže „prohlédnout“ skrz hustou atmosféru planety, povrchové útvary však zaznamenal na jiných místech, než kde je vědci očekávali.
Kresba sondy Venus Express u VenušeMožných příčin zpomalování rotace je několik. Velikou roli může hrát Venušino divoké počasí. Současné atmosférické modely naznačují, že na planetě se mohou odehrávat dlouhodobé cykly počasí, trvající i desítky let. Ty by mohly vést k obdobně dlouhým změnám rotační periody. Rozhodující vliv v takovém případě má tření mezi povrchem planety a atmosférou, jež je 90× hustší než pozemská a v níž se vyskytují velmi rychlé větry. Na Zemi zaznamenáváme obdobné efekty, působené hlavně větrem a slapy. Délka dne na Zemi se těmito vlivy sezónně mění v řádu milisekund a změna závisí na převládajících směrech větru a na teplotách v průběhu roku. Změna hodnoty o 6,5 minuty za necelá dvě desetiletí je však obrovská.Z dat sondy Magellan byla vytvořena velice přesná mapa povrchu, proto si vědci zpracovávající data z evropské sondy nejdříve mysleli, že ve svých výpočtech provedli chybu. Následnou kontrolou však vyloučili všechny možné zdroje chyb a výsledek je zřejmý. Útvary jsou posunuty až o 20 kilometrů vůči místům, kde by mely být, pokud by Venuše rotovala s periodou, jíž u ní na počátku 90. let změřila sonda Magellan. Ta během čtyř let zjistila, že planeta vykoná jednu retrográdní siderickou otočku za 243,0185 pozemského dne (24 h). Podle současných měření je tato doba o 6,5 minuty delší.

Na vině mohu být i další efekty, například předávání momentu hybnosti mezi Venuší a Zemí při vzájemných přiblíženích. Na detailech těchto vlivů dosud vědci stále pracují.

Měření z Venus Express by mělo také pomoci určit, zda má Venuše pevné, či tekuté jádro. To by mohlo zpřesnit představy o tom, jak se planeta vytvářela a vyvíjela. Pokud má Venuše pevné jádro, musí být jeho hmota ve středu více koncentrována a v takovém případě by byla rotace planety odolnější vůči vnějším vlivům.

Volně přeloženo podle článku Is Venus’ Rotation Slowing Down?