Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Kolik souhvězdí můžeme vidět z České republiky?

Jak je známo, v astronomii je celá obloha rozdělena na 88 různě velkých oblastí, kterým se říká souhvězdí. Pokud snad někde narazíte na hodnotu 89, je to špatně a na vině bude nejspíše souhvězdí Hada. To sice má dvě oddělené části (hlavu hada a ocas hada), mezi kterými leží Hadonoš, ale obě se počítají jen jako jedno souhvězdí. Často se souhvězdí dělí do skupin podle různých hledisek, která se obvykle vztahují k určitému místu. Například podle období, kdy jsou nejlépe viditelná se rozlišují na jarní, letní, podzimní a zimní. Kromě nich ještě existuje skupina tzv. cirkumpolárních (obtočnových) souhvězdí, která se nikdy nedostanou pod obzor a jsou proto viditelná celý rok. My zde použijeme trochu jiné kritérium a to viditelnost z území České republiky. Některá souhvězdí z území našeho státu vidíme celá, jiná jen částečně a další neuvidíme vůbec.
Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidímePo rozdělení souhvězdí do těchto tří skupin nám vyjde, že 48 jich uvidíme z naší republiky bez problémů celých. Toto číslo vám možná bude povědomé. Ano, stejný počet souhvězdí zavedl řecký astronom, astrolog a geograf Klaudios Ptolemaios již ve druhém století našeho letopočtu. Když však porovnáme jeho seznam s naším, zjistíme, že se shodují jen v 38 položkách, zbytek se liší. Je to způsobeno tím, že obloha byla od té doby několikrát „upravována“, některá souhvězdí zanikla, jiná naopak byla nově zavedena a měnily se i jejich hranice. Navíc Ptolemaios má ve svém seznamu několik souhvězdí, která jsme zařadili do skupiny částečně viditelných a jedno dokonce mezi neviditelné. Porovnat oba seznamy můžete v tabulce:Jak zjistíme, zda nějaké souhvězdí je od nás viditelné či nikoli? Důležitým údajem je v tomto případě poloha pozorovacího stanoviště, konkrétně jeho zeměpisná šířka. Ta se v případě České republiky pohybuje v rozmezí od 48° 33′ 06,5″ (nejjižnější bod, nedaleko samoty Mlýnec) do 51° 03′ 20,5″ (nejsevernější bod, v blízkosti osady Severní). Abychom získali nejjižnější možnou deklinaci, jakou jsme schopni ještě spatřit, stačí od zeměpisné šířky pozorovacího místa odečíst 90 stupňů. Z toho vychází, že například pro 50 stupeň severní šířky jsou viditelná souhvězdí, která se nacházejí severněji než deklinace -40 stupňů. Samozřejmě to je teoretická hodnota, platící jen za ideálních podmínek – nulový obzor a žádné další rušivé vlivy. Navíc do ní není započtena astronomická refrakce, díky které můžeme vidět i více než půl stupně „pod obzor“. V praxi to proto bude poněkud odlišné a nejjižnější část oblohy se bude měnit působením různých faktorů. Pro naše účely si tedy na obloze vytvoříme pomyslný pás, který bude na severu ohraničen deklinací -35 stupňů a na jihu -45 stupňů. Všechna souhvězdí, ležící severně od něj, budeme považovat za celá viditelná, ta, co jsou položena jižněji, pak za zcela neviditelná. Zbytek, který libovolnou částí zasahuje do tohoto pásu, označíme jako viditelná částečně.

Ptolemaiova souhvězdí a souhvězdí ležící severněji od deklinace -35 stupňů

Ptolemaiův seznam Současný seznam Poznámky
Andromeda Andromeda
Beran Beran
Blíženci Blíženci
Býk Býk
Cefeus Cefeus
Delfín Delfín
Drak Drak
Eridanus viditelné částečně
Had Had
Hadonoš Hadonoš
Havran Havran
Herkules Herkules
Honící psi vzniklo později
Hydra   viditelné částečně  
Jednorožec vzniklo později
Ještěrka vzniklo později
Jižní koruna viditelné částečně
Jižní ryba viditelné částečně
Kassiopeia Kassiopeia
Kentaur viditelné částečně
Koníček Koníček
Kozoroh Kozoroh
Labuť Labuť
Lev Lev
Lištička vzniklo později
Loď Argo již neexistuje
Lyra Lyra
Malý lev vzniklo později
Malý medvěd Malý medvěd
Malý pes Malý pes
Oltář neviditelné
Orel Orel
Orion Orion
Panna Panna
Pastýř Pastýř
Pegas Pegas
Perseus Perseus
Pohár Pohár
Rak Rak
Ryby Ryby
Rys vzniklo později
Severní koruna Severní koruna
Sextant vzniklo později
Střelec viditelné částečně
Šíp Šíp
Štír viditelné částečně
Štít vzniklo později
Trojúhelník Trojúhelník
Váhy Váhy
Velká medvědice Velká medvědice
Velký pes Velký pes
Velryba Velryba
Vlasy Bereniky vzniklo později
Vlk viditelné částečně
Vodnář Vodnář
Vozka Vozka
Zajíc Zajíc
Žirafa vzniklo později

Druhou skupinu tvoří 22 souhvězdí, která jsme označili za viditelná jen částečně, protože některá jejich část má deklinaci mezi -35 a -45 stupni. Mohou to být jak souhvězdí, ležící severněji a jen nepatrnou částí zasahující do onoho rozmezí (Hydra), tak i vyloženě jižní souhvězdí, u kterých splňují podmínku jen jejich nejsevernější partie (Malíř). V následujících dvou tabulkách jsou seřazena podle deklinace severní či jižní hranice. Platí, že čím je v tabulkách souhvězdí výše, tím lépe bude z naší republiky pozorovatelné.

Souhvězdí viditelná částečně

Podle severní hranice
Název Sever Jih
Hydra 6,50° -35,67°
Eridanus 0,50° -57,83°
Štír -8,33° -45,83°
Lodní záď -11,33° -51,17°
Střelec -11,67° -45,33°
Kompas -17,50° -37,33°
Pec -23,67° -39,50°
Vývěva -24,67° -40,50°
Jižní ryba -24,83° -36,33°
Sochař -24,83° -39,33°
Holubice -27,00° -43,17°
Rydlo -27,00° -48,67°
Mikroskop -27,50° -45,00°
Vlk -29,83° -55,67°
Kentaur -30,00° -64,83°
Jeřáb -36,17° -56,33°
Jižní koruna -37,00° -45,50°
Plachty -37,17° -57,33°
Fénix -39,17° -57,83°
Hodiny -39,67° -67,00°
Pravítko -42,33° -60,50°
Malíř -42,83° -64,17°
Podle jižní hranice
Název Sever Jih
Hydra 6,50° -35,67°
Jižní ryba -24,83° -36,33°
Kompas -17,50° -37,33°
Sochař -24,83° -39,33°
Pec -23,67° -39,50°
Vývěva -24,67° -40,50°
Holubice -27,00° -43,17°
Mikroskop -27,50° -45,00°
Střelec -11,67° -45,33°
Jižní koruna -37,00° -45,50°
Štír -8,33° -45,83°
Rydlo -27,00° -48,67°
Lodní záď -11,33° -51,17°
Vlk -29,83° -55,67°
Jeřáb -36,17° -56,33°
Plachty -37,13° -57,33°
Eridanus 0,50° -57,83°
Fénix -39,17° -57,83°
Pravítko -42,33° -60,50°
Malíř -42,83° -64,17°
Kentaur -30,00° -64,83°
Hodiny -39,67° -67,00°

Zeleně podbarvená souhvězdí by měla být teoreticky viditelná z 50 stupně severní šířky celá, ale pouze při ideálních podmínkách. Žádná jejich část nemá deklinaci nižší než -40 stupňů. Takových podmínek je ale v praxi téměř nemožné dosáhnout, takže většinou je uvidíme jen částečně. U souhvězdí bez podbarvení by neměl být problém spatřit alespoň jejich část, zato modře zvýrazněná budou pořádný oříšek. Pravděpodobně se nám je nepodaří spatřit vůbec a i kdybychom to štěstí měli, tak bychom uviděli jen nepatrnou část těsně nad obzorem. Že by mohla být vidět severní část Pravítka nebo Malíře je pak téměř vyloučeno, ale v seznamu jsou uvedena pro úplnost také.

A která souhvězdí určitě z našich zeměpisných šířek nikdy neuvidíme? Pokud budeme hodně velcí optimisté a započítáme i Pravítko a Malíře mezi částečně viditelné, zbude nám jich celkem 18. Tato souhvězdí leží v blízkosti jižního pólu a najdete je v následující tabulce:

Neviditelná souhvězdí

Dalekohled Létající ryba Oltář
Chameleon Lodní kýl Páv
Indián Malý vodní had Rajka
Jižní kříž Mečoun Síť (Mřížka)
Jižní trojúhelník Moucha Tabulová hora
Kružítko Oktant Tukan

Takže jaká je správná odpověď na otázku, položenou hned v nadpisu? Abychom na ni dokázali odpovědět, nejprve vypočítáme maximální deklinaci, jakou jsme schopni teoreticky pozorovat z krajních bodů České republiky. Když opět zanedbáme vliv refrakce vyjde nám hodnota -38,94 stupňů pro nejsevernější a -41,45 stupňů pro nejjižnější lokalitu. V praxi je samozřejmě nutné počítat s tím, že skutečný dosah bude menší. V tabulce níže najdete počty a viditelnost souhvězdí pro daná místa a navíc jsou v ní uvedeny údaje pro maximální viditelnou deklinaci -35, -40 a -45 stupňů. První z nich je asi nejblíže realistickému odhadu, jaké nejjižnější oblasti jsme schopni ve skutečnosti z našeho území pozorovat, druhá pak přibližně odpovídá teoretickému dosahu ze středu republiky. Poslední hodnota (-45 stupňů) je uvedena spíše pro zajímavost, protože je z našeho území nedosažitelná.

Počet souhvězdí v závislosti na dosažitelné deklinaci

Deklinace Celá souhvězdí Částečně viditelná Celkem Neviditelná
-35,00° 48 15 63 25
-38,94° 51 15 66 22
-40,00° 53 15 68 20
-41,45° 54 14 68 20
-45,00° 56 14 70 18