Minislovníček: Časová pásma

Toto je 32. článek z 38 ze série Minislovníček

Rozložení časových pásemUž na základní škole se dozvíme, že planeta Země rotuje kolem své skloněné osy (rotační osa je skloněna o úhel přibližně 23,5°). Z území ČR, ležícího na severní polokouli, vidíme Slunce nebo třeba hvězdy se zdánlivě pohybovat od východu přes jih směrem k západu. Je proto jasné, že Země musí rotovat směrem opačným, při pohledu od severního pólu v matematicky kladném směru. Tedy od západu směrem na východ. Rotací proto dochází k neustálému a postupnému posunu povrchových oblastí ležících ve stínu na nasvětlenou stranu planety. Tyto oblasti přejdou přes ranní terminátor, což je rozhraní neosvětlené a osvětlené části zeměkoule. V tu chvíli začíná ráno. Končí soumrak (občanský) a začíná bílý den.

Rotací planety se povrchové oblasti posouvají dále východním směrem. Slunce nastoupává na obloze a v pravé poledne vrcholí. Dostává se tedy do největší výšky nad obzorem. V tu dobu sluneční paprsky dopadají pod nejmenším úhlem a stíny vržené Sluncem jsou nejkratší.

Pokračující rotací se Slunce přesouvá k západu. Jeho výška nad obzorem klesá a stíny se zase prodlužují. Večer Slunce zapadá a sledovaná oblast se dostala přes večerní terminátor. Po západu končí bílý den a začíná občanský soumrak, který dále může přejít v soumrak nautický, astronomický a nakonec v astronomickou noc.

Jak již bylo řečeno, pravé poledne nastává v okamžik, kdy Slunce prochází místním poledníkem, je tedy v nejvyšším bodě nad ideálním horizontem. Z toho ale vyplývá, že pro jiný poledník nastane pravé poledne v jiný čas. Pokud např. v Plzni budeme mít zrovna pravé poledne, místa ležící východním směrem od Plzně již pravé poledne měla. Naopak místa ležící směrem západním ho budou mít později. Takže každému místu na zemi můžeme přiřadit místní čas. Používání místního času by ale bylo nepraktické a v důsledku by vedlo ke zmatkům. Proto byla zavedena časová pásma. Povrch planety Země byl rozdělen na jednotlivá časová pásma.

Pokud nyní zanedbáme hvězdný čas, lze při značném zjednodušení říci, že Země se otočí kolem své osy jednou za 24 hodin. Jinými slovy každý bod na povrchu (kromě pólů) Země opíše celý kruh, tedy 360° za jeden den, tedy 24 hodin. Není proto těžké spočítat, o kolik stupňů se otočí Země za určitý čas, např. jednu hodinu. Jednoduchým výpočtem 360° : 24 hod. = 15° zjistíme, že za hodinu se Země otočí o 15° a protože hodina má 60 minut, tak za 1 minutu se natočí o 0,25°, což je 15 úhlových minut. Opačně lze spočítat, že za 4 minuty se Země natočí o 1°. Mezi dvěma místy, která jsou úhlově vzdálena 1° je proto časový rozdíl přesně 4 minuty.

Časových pásem máme 24, stejně jako hodin během dne. Zeměpisná délka jednoho pásma dosahuje 15°. Časy dvou sousedních pásem se liší většinou o 1 hodinu, ale existují i výjimky. Teoreticky by tedy veškeré území příslušící jednomu časovému pásmu mělo mít totožný čas. V praxi ale tomu tak úplně není, neboť hranice časových pásem bývají přizpůsobeny hranicím a potřebám jednotlivých států. Také zavedení letního času uměle posouvá časovou zónu. Čas v časovém pásmu je podřízen času na tzv. středním poledníku, který prochází vždy středem časového pásma. Na našem území se jedná např. o poledník 15° v.z.d. (východní zeměpisné délky) procházející např. Jindřichovým Hradcem. Čas používaný v tomto pásmu, a tedy i v naší republice, je časem středoevropským (SEČ). Od konce března do konce října bývá na našem území zaveden středoevropský letní čas (SELČ). Směrem na západ máme významný poledník 0° procházející Greenwischskou hvězdárnou v Londýně. V tomto časovém pásmu je zaveden čas označovaný jako UTC a jedná se o koordinovaný světový čas. Směrem na východ je poledník 30° a v jeho zóně je východoevropský čas. Dále na východ jsou poledníky 45°, 60° atd., tedy vždy po 15°. Takto to pokračuje až k datové hranici, kterou tvoří 180° poledník. Podobná situace je od nultého poledníku západním směrem. Pokud budeme např. cestovat někam dále od našich hranic, je užitečné si zjistit, jaký bude v dané lokalitě časový posun. Je také nutné si uvědomit, že může dojít ke změnám v průběhu časových pásem v některých státech, proto je důležité najít aktuální stav.

Navigace v sérii<< Minislovníček: CelostatMinislovníček: Datová hranice >>