Dne 9. ledna tohoto roku došlo opět k přiblížení blízkozemní planetky 99942 Apophis k Zemi. Při průletu se planetka dostala na minimální vzdálenost 0,097 AU, tedy přibližně 14,5 milionu kilometrů. Od jejího objevení 19. června 2004 šlo o druhý blízký průlet. První nastal hned v roce objevu, když se planetka přiblížila 21. prosince 2004 na vzdálenost jen minimálně menší, než při letošním průletu. V té době bylo ještě příliš málo astrometrických pozorování tohoto tělesa, a tak během tohoto průletu enormně vzrostla pravděpodobnost možné srážky Apophisu se Zemí během třetího následujícího přiblížení 13. dubna 2029. S přicházejícími daty pravděpodobnost rychle stoupala a během vánočních dní roku 2004 se vyšplhala až na závratnou hodnotu 2,7 %.
Tehdejší data pocházela z necelých 150 pozorování, pokrývajících období ne více než 300 dní. Nejistota dráhy při průletu, odehrávajícímu se až za čtvrt století byla tak veliká, že šlo o desítky tisíc kilometrů, což vzhledem k těsnosti průletu zahrnovalo do elipsy nejistoty i celý průřez Země. Ještě před koncem roku se data zpřesnila natolik, že srážka v roce 2029 byla vyloučena, nicméně vzhledem k nejistotě se nedalo dostatečně přesně určit, jak se změní dráha planetky po průletu. Vliv blízkého průletu by mohl změnit dráhu natolik, že při následujícím přiblížení v roce 2036 by hrozilo riziko srážky. Projekce budoucí dráhy se postupně zpřesňovala, jak přicházela další pozorování. Ta však byla většinou málo přesná kvůli velké vzdálenosti od planetky, a tak nejistota zůstávala stále příliš veliká. V srpnu 2005 se pravděpodobnost srážky v roce 2036 odhadovala na 1 : 5 560. O rok později se snížila již jen na 1 : 45 000. V roce 2009 nastaly dobré podmínky pro přesná měření a pomocí optické i radiové astrometrie se snížilo riziko srážky v dubnu 2036 na méně než 1 : 250 000. Po letošním lednovém pozorování blízkého průletu, do něhož se opět zapojily optické i radarové observatoře a také kosmické dalekohledy, se pravděpodobnost srážky v roce 2036 snížila na 1 : 11 000 000. Nyní se předpokládá, že minimální vzdálenost průletu nebude menší než 22 milionů kilometrů, možná však až 55 milionů kilometrů. Jde tedy o vzdálenosti, jež lze jen těžko označit za těsné.
Naopak se však zvýšila pravděpodobnost srážky v roce 2068, ta se dříve odhadovala na 1 : 400 000 a nyní je na hodnotě 1 : 185 000. I to je však šance velice nízká a je spíše zajímavou ukázkou, že při zpřesnění dráhových elementů se může hodnota pravděpodobnosti měnit v obou směrech. Není však zatím možné brát pravděpodobnost tohoto pozdějšího průletu příliš vážně, neboť s následujícími roky a průlety se bude ještě rapidně měnit. Se současnými daty víme, že v pátek 13. dubna 2029 Apophis proletí v minimální vzdálenosti 38 353 km od Země s nejistotou 10 km. K tomuto zjištění vedlo nejen více jak 2 300 optických a 7 radarových pozorování během 3 200 dní, ale také zjištění fyzických vlastností tělesa a využití modelů, které zohledňují gravitační vlivy více těles Sluneční soustavy, než je pro tyto výpočty obvyklé, a také zpřesněním odhadů negravitačních vlivů, působících na dráhu planetky.
Uklidnění, které se váže k posledním výsledkům astrometrie, samozřejmě neznamená, že by 99942 Apophis vypadl z hledáčku astronomů. Jeho podrobné zkoumání bude samozřejmě pokračovat, neboť je potřeba kontrolovat, zda se těleso skutečně pohybuje po dráze tak jak předpokládáme, a také jde o velmi zajímavou věc z čistě vědeckého pohledu. K tomuto tělesu se proto jistě brzo vrátíme i na stránkách Zpravodaje.
