Kepler se nevzdává

Ve Zpravodaji 6/2013 jsme vás informovali o poruše sondy Kepler, na které se s nevelkým časovým rozestupem odporoučely hned dva ze čtyř setrvačníků kontinuálně zajišťující přesné namíření teleskopu. Tento kosmický dalekohled s průměrem zrcadla 0,95 metru hledal Zemi podobné exoplanety, tedy planety v jiných planetárních soustavách, což mu však bylo zmíněnými technickým problémy znemožněno. Na zaznamenání slabých změn jasnosti hvězd způsobených přechodem malých planet, jako je naše Země, jsou totiž potřeba minimálně tři funkční setrvačníky.

Hledaly se způsoby, jak činnost obnovit. V červenci se inženýrům podařilo setrvačníky roztočit, nicméně čidla detekovala zvýšenou míru tření, což by časem vedlo k destrukci zařízení. Vědci zodpovědní za chod dalekohledu tedy museli konstatovat, že oprava na dálku nebude možná a dalekohled schopnost přesného a stabilního zamíření již zpátky nezíská. Začaly se ovšem shromažďovat podněty na další využití sondy pro jiné pozorovací programy, pro které budou dva zbývající setrvačníky dostačující. Ostatní aparatura sondy, včetně kamery s rozlišením 95 megapixelů, totiž funguje zcela bez potíží.

Od svého vypuštění v roce 2009 do dnešního dne našel a potvrdil 136 planet a k tomu přidal přes 3 500 kandidátů, jež je potřeba dále prověřit. Kvůli tomu byl projekt dříve prodloužen až do roku 2016, přímo Kepleru se to ale již nepodaří. Dalekohled přitom mířil do části oblohy, kde se nachází asi 156 000 hvězd v souhvězdí Labutě a Lyry. I přesto, že se jedná jen o výřez oblohy, některé poznatky lze zobecnit pro celou Galaxii.

kepler_pole

Navzdory poruše je však mise považována za nesmírně úspěšnou. Před ní totiž nebyla známá odpověď na otázku, zda jsou planety velikosti Země ve vesmíru vzácné, či nikoliv. Dnes již víme, že je jimi naše Galaxie přímo poseta. Mezi kandidáty jsou i stovky obřích plynných planet Jupiterova typu, ale to jsou snadnější cíle. Většímu zájmu se těší menší planety, speciálně ty obíhající v obyvatelné zóně, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném skupenství. Potvrzení takové planety ovšem vyžaduje pokud možno několik oběhů, aby se ověřilo, zda za pokles v jasnosti hvězdy může skutečně planeta. Z toho vyplývá značná časová náročnost takových pozorování. Zatím jen několik málo planet bylo nalezeno v zóně, kde by se mohla vyskytovat kapalná voda. O žádné přesné kopie Země se ale nejedná, tyto nalezené planety se vyskytují u menších a chladnějších hvězd než Slunce, zatímco samotné planety jsou často o něco větší než Země.

Přestože Kepler už žádná nová data z tohoto typu sledování již nepřinese, ta získaná vystačí na další dva roky vyhodnocování. Na oznámení mnohých stěžejních objevů se můžeme ještě těšit.

Dalekohled však možná čeká ještě mnoho práce, neboť NASA má zájem jej udržet v provozu, ačkoliv již není schopen vykonávat své původní poslání. Díky zbývajícím dvěma setrvačníkům a manévrovacím motorům by podle inženýrů měl být schopen hledat asteroidy a komety, nebo studovat supernovy. Zřejmě by mohl i nadále jinými technikami vyhledávat exoplanety, ovšem už jen ty větší, srovnatelné s velikostí Jupitera, navíc jen ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy.

NASA bude muset vyhodnotit, jestli se vyplatí sondu Kepler dále provozovat pro některou z alternativních misí, nebo zda dát zelenou jiným projektům, které se také ucházejí o peníze z rozpočtu.