Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

ESA zhotovila druhý přístroj pro JWST

JWST vzniká ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Má se stát nástupcem nesmírně úspěšného Hubblova kosmického dalekohledu – HST. Dalekohled bude disponovat segmentovým zrcadlem o celkovém průměru 6,5 metru, čímž se stane zdaleka největším kosmickým dalekohledem. K dalekohledu budou připojeny čtyři vědecké přístroje, z nichž dva dodá právě ESA. Spektrograf NIRSpec vyrobila pro ESA německá firma Astrium GmbH.

Spektrograf je navržen tak, aby mohl zkoumat světlo prvních hvězd a galaxií, vzniklých v mladém vesmíru asi 400 milionů let po velkém třesku, tedy v době, kdy panovaly značně odlišné podmínky od současnosti, kdy je vesmír stár již téměř 13,8 miliard let.

Po rozložení světla těchto objektů v přístroji na spektrum budou moci vědci zkoumat základní informace, jako je chemické složení, dynamické vlastnosti, věk a vzdálenost těchto objektů. Spektrograf NIRSpec bude schopen zaznamenávat naráz spektra až 100 objektů v zorném poli dalekohledu.

Díky své značné univerzálnosti však bude přístroj moci zkoumat i rané fáze vzniku hvězd napříč naší Galaxií a také vlastnosti atmosfér u exoplanet, hledajíc případný potenciál pro příznivé životní podmínky daleko ve vesmíru.

Po závěrečných testech bude spektrograf na přelomu září a října převezen do NASA, kde bude zapojen do vznikajícího modulu JWST. Připojí se tak k prvnímu přístroji MIRI, který byl v ESA dohotoven a převezen loni. MIRI je zkratkou pro Mid-Infrared camera and spectrograph, jde tedy o spektrograf a kameru pro střední pásmo infračervené části spektra. Na rozdíl od současného HST bude JWST pracovat pouze v infračerveném oboru, neboť ten je z povrchu Země obtížně pozorovatelný vlivem částečného pohlcení atmosférou, a tak se kvůli jeho pozorování vyplatí stavět obří kosmické teleskopy, ač v oboru viditelného světla je mnohdy výhodnější budovat velké pozemní dalekohledy.

Oba přístroje budou hrát v budoucím kosmickém dalekohledu významnou roli, což je pochopitelné, neboť ESA má s infračervenými kosmickými dalekohledy bohaté zkušenosti. Připomeňme například dalekohled Herschel, dosud největší kosmický dalekohled, který perfektně fungoval během celé své mise od roku 2009 do letošního jara, kdy dalekohledu došlo chladivo a jeho provoz byl ukončen.

Start kosmického dalekohledu Jamese Webba je nyní plánován na rok 2018. Vzhledem k tomu, že vývoj celého zařízení se značně protáhl i prodražil, jedná se již o několikátý odsunutý termín. Není ani zcela jisté, že bude konečný, je v to však třeba doufat. Do kosmu bude vynesen raketou Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Podobně jako předtím evropský Herschel a řada dalších observatoří zaparkuje v blízkosti libračního bodu L2 soustavy Země – Slunce, tedy asi 1,5 milionu kilometrů za Zemí.

Přístroje dalekohledu budou chlazeny na teplotu -233 °C (40 K) a zásoby chladiva by měly vystačit na 10 let provozu.