Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Hubbleův teleskop zaostřen na Europu

EuropaJedná se o jeden ze čtveřice největších měsíců Jupiteru, které jsou po svém objeviteli označovány jako galileovské. Zájem astronomů vzbuzuje tento ledem pokrytý měsíc především proto, že předpokládaný oceán pod jeho ledovou krustou je považován za nejvážnějšího kandidáta pro existenci mimozemského života ve Sluneční soustavě.

Zatím nelze s jistotou tvrdit, že se jedná o vodní gejzíry, v tento moment se to však zdá jako nejsnazší vysvětlení pozorovaných úkazů. Pokud by další pozorování tuto myšlenku definitivně potvrdila, stala by se Europa po Saturnovu Enceladu již druhým měsícem ve Sluneční soustavě, u kterého byl takový jev zaznamenán. Prokázalo-li by se zároveň propojení výtrysků s podpovrchovým oceánem kapalné vody, mohli bychom v budoucnu posoudit chemické složení tamějšího prostředí bez hlubinných vrtů. O jejich nutnosti se v minulosti často hovořilo. Na rozdíl od Saturnova měsíce Enceladu má Europa na povrchu asi 12× větší tíhové zrychlení. Většina páry, jež má teplotu přibližně -40 °C, tak neunikne do prostoru, ale klesne po dosažení výšky asi 200 kilometrů zpět na povrch.

Gejzíry byly detekovány díky ultrafialovému světélkování vodní páry, které je způsobené interakcí se silným magnetickým polem Jupiteru. První pozorování tohoto typu bylo uskutečněno v prosinci 2012, následně bylo třeba vyloučit jako možnou příčinu dopad meteoritu a další náhodné vlivy. Rovněž bylo pozorováno, že intenzita výtrysků se mění s pozicí na orbitě. Vyskytují se, když je Europa nejdále od Jupiteru a naopak kolem perijovia ještě výtrysk pozorován nebyl. Jedno z možných vysvětlení je takové, že vodní pára může procházet přes známé praskliny v ledu a ty se pootevírají, či uzavírají v závislosti na slapových jevech. Vzhledem k tomu, že tyto výtrysky nebyly dříve zpozorovány, a to ani sondou Galileo, panuje domnění, že se nejedná o jev, který by byl na každodenním pořádku Europy, ale vyskytuje se spíše ojediněle.

Objevy jako tento nám nadále ukazují výkon Hubbleova teleskopu a ospravedlňují náročnou údržbu za účelem prodloužení jeho života. Kromě toho nám dává další podnět k zevrubnému průzkumu tohoto měsíce. Třeba i pomocí sondy, která by mohla k Europě letět, případně na ní i přistát.