Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Zemřel John Dobson

Stopy Johna Dobsona začínají v roce 1915 až v daleké v Číně. O 12 let později se celá rodina kvůli sociálním a politickým nepokojům odstěhovala do San Francisca v Kalifornii. Po vystudování chemie na univerzitě v Berkley v roce 1944 nastoupil do kláštera indické školy Védánta v San Franciscu jako mnich.

Jeho tamější náplní bylo mimo jiné propojit a usmířit astronomické poznatky s učením Védánta. To Johna Dobsona dovedlo k tomu si postavit vlastní dalekohled. Pozorovacích přístrojů bylo nakonec hned několik. Postupně činnost rozšiřoval a lidem mimo klášter chodil ukazovat oblohu, dokonce jim dalekohledy půjčoval a učil je, jak si vyrobit vlastní. Kromě toho se s nimi dělil o své poznatky. To vše již ale nebylo zcela v souladu s klášterním kodexem, tudíž byl postaven před volbu zanechat své činnosti s dalekohledy, nebo vystoupit z kláštera. John Dobson se sice rozhodl zůstat v klášteře, ale po dalších různých neshodách a nedorozuměních byl v roce 1967 vyloučen.

Od té doby však mohl plně rozvíjet své astronomické aktivity. Spoluzaložil organizaci „San Francisco Sidewalk Astronomers“ (SFSA), což je dodnes spolek amatérských astronomů, který za jasných nocí postaví dalekohled na ulici a náhodným kolemjdoucím ukazuje krátery na Měsíci, Saturnovy prstence, či ve dne sluneční skvrny. John Dobson zároveň vedl veřejné kurzy na výrobu dalekohledů.

dobsonSe jménem Dobson se už asi většina amatérských astronomů někdy setkala, a sice ve spojitosti s typem konstrukce montáže Newtonova dalekohledu. Toto uspořádání je pojmenováno právě po Johnu Dobsonovi, který ji vyvinul během svého působení v klášteře, kde mu nešlo o nic víc, než s minimem prostředků, technologií a úsilí postavit funkční dalekohled. Po vystoupení z kláštera pak svůj vynález zpopularizoval. Sluší se dodat, že za svůj nápad si nepřipisoval zásluhy a nechal jej volně šířit. Zajímavá je i historka z roku 1969, kdy John Dobson zaslal článek do časopisu Sky and Telescope. Šéfredaktor jej ale odmítl publikovat s tím, že jeho návrhy jsou neperspektivní a neuspokojivé pro cílovou skupinu zájemců o velký dalekohled. Dnes již víme, jak chybný ten úsudek byl.

Dobsonův dalekohled je v podstatě dalekohled typu Newton, který je umístěný na jednoduché azimutální montáži. Takový dalekohled je i při velkých průměrech zrcadla snadno přenosný, levný a snadný na výrobu. O tom svědčí už jen to, že SFSA využívala dobson o průměru zrcadla 610 mm, který byl tehdy postaven za pouhých 300 amerických dolarů. Ze SFSA se mezitím stala uznávaná organizace, která je pro své služby velmi vyhledávaná.

John Dobson v roce 1991 vydal i vlastní knihu s názvem „How and Why to Make a User-Friendly Sidewalk Telescope“, kde se, jak už z názvu vyplývá, nevěnuje jen otázce „jak“ si vyrobit dalekohled, nýbrž i „proč“ si jej vyrobit. V roce 2005 pak o něm byl natočen dokument „A Sidewalk Astronomer“, kde jednak John Dobson prezentuje své životní pohledy a jednak v něm jsou zachyceny úžasy lidí z ulice při pohledu dalekohledem.

Svůj život věnoval plnění touhy po tom, aby každý člověk mohl zažít to, co při pohledu do dalekohledu zažil on. Amatérským astronomům pak významně ulehčil cestu k jejich prvnímu dalekohledu vymyšlením jeho levné konstrukce. Dobsnovu filozofii vystihuje citát: „Význam dalekohledu nespočívá v tom, jak velký je, nebo jak dobře je vyroben. Je to o tom, kolik lidí se jím mohlo podívat.“