Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Čerstvý impaktní kráter na Marsu

Americká planetární sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), kroužící okolo Marsu, pořídila kamerou HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) detailní snímek čerstvého kráteru na Marsu. Na dramaticky vyhlížejícím snímku je zachycen nejen samotný kráter o průměru přibližně 30 metrů, ale také výrazné paprsky vyvrženého materiálu. Studiem těchto vyvrženin lze zjistit více podrobností o podstatě vzniku kráteru. Při vzniku tohoto kráteru byl materiál vyvržen až do vzdálenosti 15 kilometrů.

pia17932_rayedcrater_esp_034285_1835Kráter byste na Marsu našli na 53,4° východní délky a 3,7°severní šířky, blízko severního valu jednoho značně erodovaného kráteru o průměru asi 80 km, ležícího v oblasti Terra Sabaea. To je vysočina rozrytá mnoha krátery (nejvýraznější z nich je Schroeter o průměru 291 km), nacházející se severně od známé pánve Hellas. Terra Sabaea nese svůj název podle albedového útvaru, který zde pozorovali dřívější hvězdáři.

Kráter byl zaznamenán již dříve, kamerou Contex Camera (CTX), umístěnou též na palubě družice MRO. Právě z dat CTX bylo možné určit období, kdy kráter vznikl, protože na snímcích z července 2010 ještě nebylo po kráteru ani stopy a v květnu 2012 byl již zachycen. Tato kamera je přehledová a černobíle zaznamenává na povrchu pás o šířce 30 km s rozlišením 6 metrů na pixel. HiRISE oproti tomu dosahuje rozlišení 30 centimetrů na pixel a snímá ve třech barevných kanálech – modro-zeleném, červeném a blízkém infračerveném.

Na snímku si lze všimnout výrazně namodralé barvy v kráteru i v hustých pásech vyvrženin. Povrch v této oblasti je pokryt načervenalým prachem a impakt vyhloubil kráter až do hloubky spodnějších hornin, které následně rozptýlil po okolí. Protože tyto horniny načervenalý prach neobsahují, jeví se na snímku namodralé.

Nejedná se však o jediný takto zaznamenaný nový kráter. Opakovaným snímkováním stejných částí povrchu Marsu se zjistilo, že k impaktům, které by vytvořily kráter o velikosti větší, než asi čtyři metry, dochází řádově dvěstěkrát do roka. Krátery o průměru 30 metrů však vznikají podstatně méně často. Studium četnosti dopadů meteoritů je jedním z mnoha cílů družice MRO a má význam jak při odhadu rizik pro současné mobilní robotické laboratoře na povrchu, tak i pro případné plánované mise na Mars s lidskou posádkou.