Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Zájezd na Kleť a stezku v korunách stromů

Krátce poté, co byl tento zájezd vyhlášen, byla jeho kapacita zcela naplněna. Několik náhradníků čekalo „v záloze“, kdyby se nějaké místo uvolnilo a další zájemci museli být odmítáni. Proto byl nakonec domluven větší autobus, který dovolil vzít více účastníků.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAZačátek akce byl naplánován na sedmou hodinu ranní do blízkosti hlavního vlakového nádraží. Odtud se autobus po kontrole, zda někdo nechybí, vydal na cestu. Po přibližně dvou hodinách a jedné nezbytné zastávce se účastníci zájezdu dostali na parkoviště pod Kletí. Odtud pak už po svých směřovali ke stanici lanovky, která se nacházela nedaleko. Zde se nejprve vyřídila platba a pak už všichni mohli postupně nasedat na lanovku. Protože vrchol Kleti leží ve výšce 1083 metrů nad mořem a ten den panovalo spíše chladnější počasí, účastníci během patnáctiminutové jízdy docela solidně prochladli. Naštěstí na vrcholu byla možnost posezení v místní restauraci, takže nebyl problém se zahřát nějakým teplým nápojem.

Protože prohlídka hvězdárny byla domluvena až na půl dvanáctou, domluvil se pouze sraz před její bránou a do té doby měli všichni volný program. Bylo možné vystoupat na místní rozhlednu a kochat se výhledem, projít se po okolí nebo se občerstvit ve zmíněné restauraci.

V daný čas se všichni shromáždili u vstupu do hvězdárny, kde si je vyzvedli manželé Jana a Miloš Tichý. Zavedli je do jedné ze dvou kupolí, ukrývající velký astronomický dalekohled a pan Tichý se ujal výkladu. Seznámil návštěvníky s historií zařízení a postupně okomentoval řadu nástěnek, které se nacházely po obvodu pozorovatelny. Ty dokumentovaly zejména odbornou činnost, která na hvězdárně probíhá. Těžiště práce Hvězdárny Kleť spočívá v pozorování těles meziplanetární hmoty, konkrétně planetek a komet. Na této hvězdárně bylo objeveno značné množství nových těles, z nichž řada má již své definitivní označení. Díky tomu se sluneční soustavou pohybují například planetky Prachatice, Strakonice, Stonařov, Klostermann, Slavíček, ale také Panoramix, Idefix nebo Vepřoknedlozelo. Nejvýkonnějším přístrojem na hvězdárně je dalekohled KLENOT o průměru zrcadla 1,06 metru. Jeho název je zkratka, vycházející z anglického pojmenování programu „Kleť Observatory near Earth and other unusual objects observations team and telescope“. Na webových stránkách hvězdárny je uvedeno, že česky se přístroj jmenuje „kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami“.

Po skončení prohlídky čekala účastníky zájezdu další poněkud krušná cesta lanovkou, tentokrát zpět k autobusu. Zde byla ještě malá chvilka volného času, a tak si řada lidí koupila něco malého v místním stánku. Následoval nástup do autobusu a zájezd mohl pokračovat.

Druhý cíl cesty se nacházel v Německu, konkrétně v Bavorsku, poblíž města Neuschönau (Nového Šenova). Zde, nedaleko hranic, v Národním parku Bavorský les se nachází stezka v korunách stromů, jež je nejdelší na světě. Její délka je 1 300 metrů a provede návštěvníky lesem ve výšce 8 až 25 metrů. Po drobných problémech na parkovišti, kde nebylo volné místo pro autobus, se účastníci zájezdu vydali k pokladnám stezky. Pro některé byla výhodnější sleva pro skupiny, pro ty byla zakoupena skupinová vstupenka, jiným se vyplatilo rodinné vstupné, ti si však museli koupit vstupenky sami.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAPo projití turniketem se dřevěná lávka začala mírně zvedat a umožnila sledovat les z neobvyklé perspektivy. Na několika místech byly umístěny informační panely, kde byly různé zajímavosti, jak ze světa stromů, tak i zvířectva, které v lesích žije. V dalších místech byly speciální krátké dráhy, kde si mohl člověk vyzkoušet svoji zručnost při procházení ztíženým terénem. Na konci stezka ústila do mohutné konstrukce, připomínající obří vejce. Po jejím vnitřním obvodu se dalo vystoupat až nad špičky stromů a porozhlédnout se po okolí. Zajímavostí bylo, že několik stromů rostlo přímo uvnitř konstrukce, a tak bylo možné si je prohlédnout téměř od země až po nejvyšší vrcholy. Pobyt v nejvyšším patře „vajíčka“ byl nečekaně zpestřen německým sborem, který zde zapěl několik písní a sklidil za ně potlesk.

Protože prohlídka stezky nebyla nijak organizována, mohl si ji každý projít a prohlédnout tempem, které mu vyhovovalo. Jen bylo nutné počítat s tím, že na půl sedmou byl domluven sraz u autobusu. Po skončení prohlídky se mohli účastníci občerstvit v několika zařízeních, prohlédnout si okolí nebo navštívit areál zvířecích výběhů. Zde se v několika ohradách či voliérách nalézalo 36 různých druhů ptáků a savců. K vidění byli například tetřívci, jeřábci, krkavci, bobři, lasičky nebo dokonce losi. Ačkoli do odjezdu zdánlivě zbývala spousta volného času, na prohlédnutí celého areálu to zdaleka nestačilo.

Jak se přibližoval čas odjezdu, začalo se stále častěji ozývat hřmění a vypadalo to na pořádnou bouřku. Naštěstí se ale nakonec lokalitě vyhnula a spadlo jen pár kapek. Bylo to docela štěstí, protože už jeden déšť přečkali účastníci v autobuse během cesty mezi Kletí a stezkou. Nakonec se tak počasí celý den chovalo vcelku přívětivě, snad jen na cestu lanovkou mohlo být tepleji. Vzhledem k tomu, že jen nedlouho před zájezdem několik dní kompletně propršelo, mohli být účastníci rádi, že se tentokrát nic podobného neopakovalo.

Zpáteční cesta proběhla naprosto bezproblémově a zájezd skončil na stejném místě, kde začal přibližně ve tři čtvrtě na devět večer.

Podobné články: Den dětí ve Štěnovicích, Astronomická činnost o letních prázdninách (2013)