Počátkem července, kdy tradičně narůstá zájem lidí o pozorování, nabízí Hvězdárna a planetárium Plzeň sérii tří pozorování pro veřejnost s astronomickými dalekohledy přímo pod hvězdnou oblohou. V červenci jsou na večerní obloze vidět již letní souhvězdí včetně jejich nejjasnějších hvězd, které tvoří letní trojúhelník. Právě tyto hvězdy slouží pro základní orientaci na letní obloze. Podle nich lze snáze najít souhvězdí, do kterých hvězdy patří. Dalekohledem si prohlédnete také měsíční moře i planety Mars a Saturn.
Každé pozorování doplní krátký výklad k pozorovaným objektům a souhvězdím. Chceme ukázat letní oblohu, která díky Mléčné dráze patří k nejkrásnějším. V hvězdářském dalekohledu si prohlédneme vzdálené objekty. Asi nejvíc by mohla zaujmout 2300 světelných let vzdálená planetární mlhovina M57. V roce 1779 ji objevil francouzský astronom Antoine Darquier de Pellepoix. Do hledáčku astronomického dalekohledu se v Plzni dostane také galaxie v Andromedě. Mléčné dráze podobná spirální galaxie patří k nejkrásnějším objektům pozorovatelným menším hvězdářským dalekohledem. Účast na pozorování, plánují také někteří členové plzeňského sci-fi klubu Andromeda. Chtějí si prohlédnout galaxii, která byla inspirací pro název tohoto klubu. Nejlepší pozorovací podmínky pro pozorování hvězd a pro orientaci na obloze jsou v rámci Plzně tradičně na stanovišti Sylván, kam přišlo již na červnové pozorování nejvíce lidí. Pro každého účastníka pozorování máme připravenou jednoduchou mapu červencové hvězdné oblohy a popis nejzajímavějších bodů na ní. Pro vážné zájemce bude k dispozici také tzv. otočná mapa hvězdné oblohy, což je jednoduchá pomůcka, na které si můžete nastavit právě viditelnou část oblohy nad vámi podle aktuálního data a času. Souhvězdí jsou popsána na našich internetových stránkách v seriálech článků: Souhvězdí a mytologie a Zapomenutá souhvězdí.
Pozorování budou probíhat na třech stanovištích v různých částech Plzně od pondělí 7. do čtvrtka 10. července (mimo úterý), vždy od 21 hodin přibližně do 22.30 hodin ovšem jen za bezmračné oblohy.Veškeré termíny i polohu pozorovacích míst v Plzni naleznete níže a také v kalendáři akcí na našich stránkách, kde se přibližně 1-2 hodiny před začátkem pozorování rozsvítí jako „semafor“ ukazatel stavu rozhodnutí informující o tom, zda mají zájemci na zelenou vyjet na pozorování, nebo zda dostalo pozorování kvůli mrakům na obloze červenou. Pozorování jsou zdarma, na přisvícení papírových podkladů se souhvězdími doporučují plzeňští hvězdáři vzít s sebou zastíněnou baterku, nejlépe s tlumeným červeným světlem.
Seznam stanovišť a termínů veřejných pozorování v červnu 2014 v Plzni:
Po 7. července – Lochotín, bývalá točna tramvaje, Lidická-Mozartova ul.
St 9. července – Bory, na bývalém heliportu FN Bory, ul. E. Beneše-17.listopadu
Čt 10. července – Sylván, u rozhledny, ul. Pod Sylvánem
Mapa všech pozorovacích stanovišť je zde.
Galaxie v Andromedě M31 (NGC 225) – spirální galaxie v souhvězdí Andromedy vzdálená přibližně 2,5 miliónů světelných let. Známá též pod označením Velká mlhovina v Andromedě. Galaxie v Andromedě je nejbližší velká spirální galaxie od té naší, ale není nejbližší galaxií. Galaxie v Andromedě je největší galaxie z Místní skupiny galaxií, která také obsahuje naši Galaxii, galaxii M33 v Trojúhelníku a přibližně 30 dalších menších galaxií. Přestože je galaxie M31 největší, nemusí být nejhmotnější. Nejnovějším pozorováním bylo zjištěno, že v galaxii M31 se nachází nejméně dvojnásobek hvězd ve srovnání s naší Galaxií.
Prstencová mlhovina M57 (NGC 6720) – je nejznámější a nejsnáze rozpoznatelná planetární mlhovina o zdánlivé magnitudě 8,8. Nachází se v souhvězdí Lyry mezi hvězdami Sheliak (β Lyr) a Sulafat (γ Lyr). Objevil ji Antoine Darquier de Pellepoix v roce 1779. Od Země je vzdálena 2 300 světelných let. Je stará zhruba 6 až 8 tisíc let a velká (průměr) 60 tisíc astronomických jednotek, tedy 0,9 světelného roku. Její hmotnost je zhruba 1,2 hmoty Slunce. Z jejího středu ji osvětluje bílý trpaslík o zdánlivé magnitudě 14,7 velký zhruba jako Země. Je nejlépe viditelná v dalekohledech o průměru přinejmenším 20 cm, ale prstenec se ukáže už v osmicentimetrovém.
