Spitzerův dalekohled byl vypuštěn v roce 2003 a nyní pracuje v rámci prodloužené mise. Ještě v květnu se vedení NASA přiklánělo k ukončení mise, vzhledem k rozpočtovým škrtům a také s ohledem na jiné mise s vyšší prioritou. Nyní však svítá naděje, že mise Spitzerova dalekohledu bude moci pokračovat další dva roky. Vedení NASA se dohodlo s ředitelem Spitzerova vědeckého centra při Kalifornském institutu technologií, které má na starosti řízení mise, na dalším provozu dalekohledu, ovšem se sníženým rozpočtem. Toto snížení rozpočtu sice bude znamenat určitou redukci pracovních pozic a další šetření, nemělo by se však projevit žádným rušením pozorovacího času kosmického dalekohledu. Škrty se však zřejmě projeví v menší podpoře následných analýz a publikací výsledků z napozorovaných dat. Ačkoli byla tato dohoda učiněna, bude muset ještě projít říjnovým schvalováním finálního rozpočtu NASA v americkém kongresu.
Spitzerův kosmický dalekohled je jednou ze slavných kosmických observatoří NASA, vedle Hubbleova kosmického dalekohledu, rentgenové observatoře Chandra, či kosmického gama dalekohledu Compton, který ukončil svůj provoz v roce 2000. Hubbleův dalekohled a Chandra se dočkaly čtyřletého prodloužení svých misí, ostatní astrofyzikální mise, jako například Kepler, původně určený pro lov exoplanet, se dočkaly dvouleté garance udržení misí z finančního hlediska.
Celková cena za dalekohled Spitzer, jeho vývoj, vypuštění a za jeho provoz se vyšplhala na sumu převyšující jednu miliardu amerických dolarů. Běžný roční rozpočet je nyní 16,5 milionu dolarů a zřejmě klesne těsně nad hranici 15 milionů v následujících letech. Současnou astrofyzikální misí NASA s nejvyšší prioritou je osmimetrový kosmický dalekohled Jamese Webba, nástupce Hubbleova dalekohledu, jehož vývoj se potýká se značným zpožděním i překračováním plánovaného rozpočtu. Jeho start se nyní předpokládá na rok 2018 a náklady se odhadují na 8,8 miliardy dolarů. Je otázkou, zda bude suma za tento velmi ambiciózní projekt konečná.
Spitzerův dalekohled o průměru zrcadla 85 cm je určen k pozorováním v infračerveném oboru. Z tohoto důvodu v roce 2003 startoval s náplní chladicího média – tekutého hélia, jehož teplota se pohybuje jen okolo čtyř stupňů nad absolutní nulou a které sloužilo k chlazení citlivých detektorů dalekohledu. Dalekohled byl vyslán mimo sféru gravitačního vlivu Země a uveden na dráhu podobnou dráze Země, od které se však stále zvolna vzdaluje, takže nyní je ve vzdálenosti asi 120 milionů kilometrů. Z toho důvodu není možné chladivo doplňovat, a tak když tekuté hélium v roce 2009 došlo, skončila primární mise dalekohledu a začala mise prodloužená, označovaná v angličtině obvykle Spitzer warm, tedy zahřátý Spitzer. Nejcitlivější přístroje nejsou bez správného chlazení použitelné, ale pasivní chlazení udržuje teplotu observatoře asi 29 stupňů nad absolutní nulou, tedy -244 °C a detektory pro blízké infračervené oblasti spektra stále fungují. Dalekohled tak může v poněkud omezeném režimu pracovat dále, a to minimálně do roku 2018, kdy se již na své dráze natolik vzdálí od Země a současně se pro pozemní komunikační stanice natolik úhlově přiblíží ke Slunci, že již nebude možné provozovat spolehlivou komunikaci.
Vedení mise Spitzerova dalekohledu v posledních dvou letech přijímá šestkrát více požadavků na pozorovací čas, než kolik observatoř může nabídnout. Každoročně je přitom publikováno na 700 publikací vycházejících z dat pořízených Spitzerem. Dalekohled se nyní zabývá hlavně sledováním exoplanet a studiem velmi raných fází vývoje vesmíru.
Podobné články:
Zdroje:
