Na Vysočině nalezen první úlomek meteoritu

Toto je 16. článek z 32 ze série Zajímavosti o meteorech

Nalezený meteorit je jedním z pozůstatků meteoroidu, jež se střetl se zemskou atmosférou 9. prosince 2014 v 17:16:46 středoevropského času a zazářil při tom krátce jasněji než Měsíc v úplňku. Díky tomu, že byl zachycen několika kamerami Evropské bolidové sítě, mohli astronomové spolehlivě určit celou řadu údajů.

Meteorit2
                             Nalezený úlomek meteoritu.
           Autor Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR

Shrnutí základních údajů sepsal Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, do tiskové zprávy. Uvádí v ní, že objekt meziplanetární hmoty, který úkaz způsobil, měl počáteční velikost kolem půl metru a hmotnost 200 kg. Intenzivně začal zářit ve výšce asi 100 km nad zemským povrchem, v době, kdy se nacházel nad Opavou. Maximální jasnosti dosáhl ve výšce 37 km a pohasl o více než 12 km níže. V ten okamžik se nacházel asi 6 km jihovýchodním směrem od Žďáru nad Sázavou. Dráha tělesa byla skloněná k zemskému povrchu necelých 25 stupňů a mělo rychlost 22 km/s. Délku světelné dráhy astronomové spočítali na 170 km a meteoroid ji prolétl za necelých devět sekund. Během průletu se postupně rozpadal na řadu menších částí, z nichž ta největší měla v době pohasnutí hmotnost necelý jeden kilogram. Z následných výpočtů vyplynulo, že tento úlomek i velké množství menších velmi pravděpodobně dopadlo na zemský povrch.

Další výpočty ukázaly, že oblast dopadu tvoří pás o délce zhruba 30 a šířce 4 km. Začíná poblíž Vírské přehrady a končí u obce Rudolec, do jejíž blízkosti zřejmě dopadl hlavní fragment. Podařilo se zjistit i původní dráhu tělesa ve sluneční soustavě, díky níž bylo možné určit, že těleso pochází z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Když byl meteoroid na své dráze v největší vzdálenosti od Slunce, pohyboval se v centrální části tohoto pásu, naopak v přísluní se dostával ke Slunci blíže než Venuše.

Zdánlivě překvapivě se jako první podařilo nalézt jeden z malých fragmentů, nikoli hlavní část, která by měla mít velikost asi 10 cm a často je přirovnávána k pěsti či pomeranči. Hlavním důvodem je, že největší úlomek dopadl do těžko dostupného terénu, kde se velmi obtížně hledá. Nalezená část meteoritu má rozměry přibližně 15x10x6 mm a hmotnost kolem 6 gramů. Nalezl ji člen Klubu astronomů Pelhřimovska Tomáš Holenda při společné pátrací akci Jihlavské astronomické společnostiSpolečnosti pro meziplanetární hmotu. Místo nálezu je na poli nedaleko obce Nová Ves u Nového Města na Moravě, jen asi sto metrů od vypočítané dráhy bolidu. Holenda měl při hledání velké štěstí. Skupina hledačů již oblast pročesávala od rána, ale nebyla úspěšná. Tomáš Holenda se k ní připojil kolem 14. hodiny a úlomek meteoritu nalezl již zhruba po hodině hledání. Měl typickou černou kůru, způsobenou vysokou teplotou, která na něj působila během průletu atmosférou a kousek byl uražený, zřejmě při dopadu. Že se opravdu jedná o pozůstatek meteoroidu, potvrdily laboratorní testy. Ty ukázaly, že je to kamenný meteorit, tzv. obyčejný chondrit typu L, což znamená, že má nízký celkový obsah železa. Celkově je velmi porézní a při nálezu byl nasáklý vodou z pole. Proto při prvotním zvážení měl hmotnost 6,13 gramu, ale později, když už z něj voda vyprchala, ukázala váha jen 5,93 gramu.

Bohužel, další pátrání muselo být přerušeno, protože v oblasti dopadu napadl sníh. Hledání bude pokračovat, jakmile to podmínky opět dovolí. Je možné, že na zem dopadlo více než sto drobných úlomků meteoritu. Jejich rozměry budou ale velmi malé, takže i přes veškerou snahu jich drtivá většina zřejmě nebude nalezena.

Zdroje:

Čtěte také:

Navigace v sérii<< Čeští astronomové našli druhý fragment meteorituNa Žďársku pravděpodobně dopadl meteorit >>