Nad jihozápadem jsou ve večerních hodinách pozorovatelná ještě v dostatečné výšce podzimní souhvězdí. Ta již kulminovala a pozvolna se přesouvají nad západní obzor, kde budou postupně mizet za obzorem. Nad jihovýchodním až jižním obzorem jsou po západu Slunce pozorovatelná výrazná souhvězdí zimní oblohy včetně několika jasně zářících astronavigačních hvězd. A právě tyto hvězdy vytváří na obloze výrazný orientační obrazec ve tvaru nepravidelného mnohoúhelníku, nebo také v podobě velkého písmena G. Abychom mohli nebeské G na obloze najít, lze vycházet z dobře rozpoznatelného souhvězdí Orión, který na obloze připomíná motýla. Nad Orionem směrem k zenitu se nalézá zhruba šestiúhelník jasnějších hvězd představující souhvězdí Vozky. V něm se nalézá jasná hvězda Capella, která patří v našich zeměpisných šířkách mezi cirkumpolární hvězdy. Tato hvězda tvoří počátek písmene G. Od Capelly postupujeme obloukem proti směru pohybu hodinových ručiček, tedy východním až jihovýchodním směrem, kde září další dvě výrazné hvězdy – Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců. Další spojnice vede na jih, do souhvězdí Malého psa s výraznou hvězdou Procyon. Od něj se dostaneme dále na jih, kde září vůbec nejvýraznější hvězda oblohy (mimo Slunce) – Sírius ze souhvězdí Velkého psa. Další spojnicí, tentokrát západním směrem, se dostaneme do spodní části Orióna, kde se nachází výrazný Rigel, zářící modrou barvou. Ještě více na západ je načervenalá hvězda Aldebaran, patřící do souhvězdí Býka. Pro poslední hvězdu nebeského G se musíme vydat zpátky na východ do souhvězdí Oriónu. Jedná se o načervenalou obří hvězdu Betelgeuse.
Po západu Slunce se nízko nad západním obzorem nachází čtyři planety, z toho dvě výrazné: Venuše a Mars. Obě planety jsou zpočátku ve Vodnáři, ale později přejdou do souhvězdí Ryb. Mars již 11. 2., Venuše o čtyři dni později. Ta ke konci února krátce, asi na dva dny, navštíví i souhvězdí Velryby, ale pak se zase ocitne v Rybách. Další dvě planety nad západním obzorem – Uran a Neptun – okem patrné nebudou. Z planet bude nejvýraznější Venuše, která po západu Slunce bude během února nastoupávat nad západním obzorem. Ke konci měsíce až do výšky kolem 25°, takže podmínky pro její pozorování se budou zlepšovat. Naopak výška planety Mars po západu Slunce se v tomto období příliš neliší a zůstává stejná. Největší planetu Jupiter je po setmění nutné hledat nad východním obzorem. Zpočátku měsíce velmi nízko, později jeho výška bude nastoupávat. Jupiter má v únoru nejlepší podmínky pro pozorování, je viditelný prakticky po celou noc. Z počátku měsíce se nachází ještě ve Lvu, ale již 4. 2. překročí hranici do sousedního souhvězdí Raka. Saturn, druhá největší planeta Sluneční soustavy bude viditelná až ve druhé polovině noci. Z počátku února bude vycházet až na ranní obloze, ke konci měsíce se objeví asi hodinu po půlnoci. Saturn se pohybuje v severní oblasti souhvězdí Štíra, takže jeho výška k ránu bude nevalná, pouhých asi 21° nad jižním obzorem.
Ve středu 4. 2. v ranních hodinách se úplňkový Měsíc přiblíží k planetě Jupiter. Setkání bude viditelné nad západním obzorem. Jupiter se bude nacházet přímo nad Měsícem ve vzdálenosti asi 5,9°.
V pátek 13. 2. v ranních hodinách se setká Měsíc v poslední čtvrti s planetou Saturn. Při konjunkci, která bude viditelná nad jihovýchodním až jižním obzorem, se bude Saturn nacházet 1,5° od Měsíce. Západně od něj se budou navíc nacházet čtyři výraznější hvězdy v horní části Štíra a pod nimi výrazný načervenalý veleobr Antares. Nejblíže k Saturnu bude výrazná dvojitá hvězda Acrab ze souhvězdí Štíra.
V pátek 20. 2. krátce po západu Slunce bude nízko nad západním obzorem možné pozorovat zajímavé seskupení velmi tenkého srpečku Měsíce s planetami Mars a Venuše. Mars bude nejvýše položený, hned pod ním bude zářit Venuše. O něco dál jihozápadně se bude nacházet velmi úzký, obtížně pozorovatelný srpeček Měsíce (fáze – krátce po novu). Na sledování úkazu moc času nebude, neboť tělesa budou brzy zapadat. Seskupení bude pozorovatelné i o den později. Měsíc se ale dostane nad obě planety. Ten samý den je možné nedaleko od srpku Měsíce severovýchodním směrem vyhledat další planetu – Uran, pobývající v souhvězdí Ryb. O den později, tedy v neděli 22. 2., se na večerní obloze planety Venuše a Mars dostanou do těsné blízkosti – na vzdálenost pouhých 0,4°.
Ve středu 25. 2. večer bude Měsíc v první čtvrti přecházet přímo přes otevřenou hvězdokupu Hyády v souhvězdí Býka a bude ji svým jasem přezařovat. Během přechodu se Měsíc přiblíží k nejjasnější hvězdě souhvězdí, oranžovému obřímu Aldebaranu. Opět nastane vhodná příležitost pro pozorování zákrytů jasnějších hvězd.
Na severní obloze bude i v únoru možné pozorovat kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta se však již bude vzdalovat nejen od Země, ale i od Slunce. Její jas bude klesat, nicméně kometa bude na obloze nastoupávat. Zůstane zajímavým objektem i pro menší typy dalekohledů.
