Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Zájezd do Hradce Králové a zámek Hrádek u Nechanic

006Různorodá skupina cestujících, složená z členů A-klubu, studentů Univerzity třetího věku, členů astronomického kroužku, pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň i zcela náhodných zájemců se vydala na cestu v 7 hodin ráno z tradičního místa odjezdu poblíž lékárny U Nádraží. Předpověď počasí byla příznivá a od rána nás na cestě provázelo sluníčko. Prvním cílem, za kterým jsme se ubírali, byl písečný přesyp u obce Písty u Nymburka. Tam jsme dorazili po 2,5 hodinách cesty, s jednou krátkou zdravotní přestávkou. Z návsi, kde zůstal stát autobus, jsme pěšky došli asi po 400 m k ojedinělému útvaru, který zde vznikal na konci poslední doby ledové, ve svrchním pleistocénu, přibližně před 11 tisíci lety. Jedná se o nejkrásnější a nejzachovalejší dunu v České republice. Má rozlohu téměř 3,7 ha a je vysoká 10 m. Většina duny je zarostlá lesem, odkrytá část má rozlohu 0,5 ha. V roce 1951 byla lokalita vyhlášena za chráněné území. Roste tu vzácná flora a žije vzácná fauna, například mravkolvi, žijící běžně na jihu Afriky. Podobné písečné přesypy můžeme nalézt také například u Vlkova na Třeboňsku, váté písky u Bzence, Semínský přesyp u Přelouče, nebo písečný přesyp u Osečka na Poděbradsku.

Odtud zbývala hodina cesty do Hradce Králové. Autobus jsme opustili nedaleko městského centra a každý se mohl podle svého gusta rozhodnout, zda si chce prohlédnout turistické zajímavosti města nebo okusit nabídku místních restaurací. Byl právě čas oběda, a tak mnozí stihli obojí. Po načerpání sil v restauraci si mohli prohlédnout například Velké náměstí s dominantami, jako je gotická katedrála sv. Ducha, Stará radnice nebo Bílá věž, bohužel po rekonstrukci ještě nepřístupná.

002Pak už nás autobus odvezl do Nového Hradce k budově Hvězdárny a planetária. Hvězdárna zde funguje již od 50. let 20. století a původní planetárium je dokonce nejstarší v celé České republice. Nás ale zajímalo především nové digitální planetárium, které bylo otevřeno v lednu letošního roku. Zcela nová budova má tvar létajícího talíře. Expozice kolem sálu nabízí například zemětřesnou židli, kde si můžeme vyzkoušet otřesy jako při zemětřesení, model zeměkoule v měřítku 1:10 milionům s průřezem znázorňujícím zemské vrstvy, dále modely planet či mlžnou komoru, která se v jaderné fyzice používá pro studium mikrosvěta. Bohužel jsme neměli času nazbyt, a tak jsme nestihli prohlédnout všechny nabízené exponáty.

Do sálu k naší skupině byli přiřazeni ještě mladí členové astronomického kroužku z pražské hvězdárny. Program, téměř podle přání zúčastněných, pak velmi profesionálně odprezentoval pan Mgr. Jan Veselý. Velice poutavá byla přehlídka hvězdné oblohy, s výtvarně zdařilými obrázky souhvězdí. Současné zařízení, od proslulé německé společnosti Carl Zeiss Jena, však umožňuje cestovat vesmírem až za hranice naší Galaxie, či pozorovat Zemi z kosmu. Projekční plocha má tvar polokoule a digitální projekční systém ji několika projektory celou pokrývá. Virtuálně jsme se vypravili například k planetám Mars, Jupiter, přistáli na nich a prohlédli si tamní krajinu. A to nikoli fiktivní, ale skutečnou, jak ji nasnímaly sondy. Pohlédli jsme rovněž do detailů Saturnových prstenců a spousty dalších vesmírných zajímavostí. Na závěr jsme zhlédli z časových důvodů kratší film, než byl původně v plánu, a to o světle.

Z planetária jsme se přemístili do protější budovy hvězdárny. Zde jsme v kopuli pozorovali Slunce, nikoli však přímo dalekohledem, ale promítané na plátno. O skutečný pohled do dalekohledu jsme ale nebyli ošizeni. Na střeše budovy jsme se dívali na Slunce prostřednictvím tří binarů.

003Čas k nám byl neúprosný, a ač by bylo ještě na co se dívat a co obdivovat, museli jsme již pospíchat na naše poslední zájezdové stanoviště – zámek Hrádek u Nechanic, kde nás na prohlídku očekávali v 16 hodin. Rozděleni na dvě skupiny jsme absolvovali velice poutavou prohlídku interiéru.

Zámek je poměrně „mladý“, byl postaven v letech 1839-1845 a sloužil jako hlavní reprezentativní sídlo hrabat z Harrachu. Je postaven ve stylu romantické, tzv. Tudorské gotiky. Interiér je velice zdobný, většinou s dřevěnými obklady, zaujmout mohly též obklady stěn z telecí kůže se zlacenými dekory. Vnější vzhled fasády se upravuje do původní červené barvy. Okolí zámku obklopuje anglický park. Rozhodně tato návštěva stála za podívanou a byla příjemnou tečkou za celým zájezdem.

Pak už jsme se ubírali k domovu. Do Plzně jsme dorazili kolem půl deváté, příjemně unaveni a plni nových zážitků.

Na závěr si troufám ohodnotit zájezd jako zdařilý s přáním do budoucna – aby nebyl poslední!