Meteorická aktivita v poslední době

Toto je 12. článek z 32 ze série Zajímavosti o meteorech

Obyvatele východní části Turecka překvapil 2. září 2015 kolem 23:06 místního času velmi jasný objekt, letící oblohou. Při své explozi na krátkou chvíli rozjasnil oblohu, jako by byl den a jev údajně provázely i zvukové efekty. Druhý den byly nedaleko města Sariçiçeku, ležícího v provincii Bingöl, nalezeny první meteority. Když později lidé v okolí zjistili, že se jedná o pozůstatky nebeského tělesa, které se dají velmi dobře zpeněžit, vydali se je hledat a prodávat. Vzhledem k tomu, že za gram je možné získat v přepočtu až 1 500 Kč, jedná se rozhodně o výhodný obchod. Uvádí se, že největší meteorit měl hmotnost asi 1,5 kg a nalezl jej jistý Hasan Beldek. Ten už jej mohl prodat za 350 000 tureckých lir (přes 3 milióny korun) ale nabídku odmítl a doufá, že se mu podaří získat ještě více peněz. Celkem si obyvatelé tímto způsobem mohli vydělat již bezmála 9 miliónů korun.

Bolid EN311015Dne 22. října 2015 spatřilo několik lidí z okolí ruského jezera Bajkal pád meteoritu do jeho vod. Byl mezi nimi i Kiril Ivanov, zaměstnanec Astronomické observatoře Irkutské státní univerzity. Podle údajů, které se mu podařilo zjistit, byl objekt pozorován asi 10 sekund, během kterých se rozdělil na dvě části. Jedna zřejmě zanikla v atmosféře, kdežto druhá dopadla až do jezera. Její průměr se odhaduje na 10 cm, hmotnost na 1 kg a dopadla asi 1 km od pobřeží v jihozápadní části jezera, 17 km od obce Bolšoje Goloustnoje. Data z přístrojů hovoří o tom, že těleso bylo zaznamenáno ve výšce 67,2 km, ale již zhruba o 5 km níže přestalo být pozorovatelné. Počáteční rychlost byla 13 km/s, postupně se snížila na 10 km/s. Výpočty dráhy ukázaly, že mateřské těleso se původně pohybovalo v hlavním pásu asteroidů, nacházejícím se mezi drahami Marsu a Jupiteru. Vlivem gravitační síly Jupiteru se však ze své dráhy vychýlilo a zamířilo k Zemi.

Poslední říjnový den v 19:05:18 SEČ prolétl mimořádně jasný bolid nad severozápadní částí Polska. Pro svou jasnost, která mnohonásobně převyšovala Měsíc v úplňku, si jej všimlo velké množství lidí. Zaznamenala jej ale i astronomická technika, určená právě pro tyto jevy. Byl zachycen ze 13 stanic bolidové sítě a výpočty založené na těchto datech ukazují další podrobnosti. Těleso, které celý jev způsobilo, se pohybovalo po dráze, svírající se zemským povrchem úhel necelých 17 stupňů a začalo zářit nedaleko města Tuchola, ve výšce 102 km. Za dobu, po kterou bylo viditelné, urazilo 150 km téměř přesně západním směrem a pohaslo ve výšce 60 km, v blízkosti města Dravsko Pomorskie. Po vypočítání původní dráhy ve Sluneční soustavě se ukázalo, že náleželo k roji jižní Tauridy, a tudíž kdysi bylo součástí Enckeovy komety. Ta je totiž mateřským tělesem tohoto roje.

Druhý podobný bolid byl zaznamenán jen o pár dní později, 5. listopadu 2015 v 18:21:19 SEČ. Také v tomto případě byl jev pozorován jak velkým množstvím lidí, tak i kamerami bolidové sítě. Tentokrát se pohyboval nedaleko našich severních hranic, v jihozápadní části Polska. Byl méně jasný než předchozí, v maximu dosáhl stěží jasnosti úplňkového Měsíce. Zato byl dlouhý a pomalý, jeho světelná dráha měla délku 187 km a viditelný byl 9,2 sekundy. Pozorovatelný začal být v blízkosti města Praszka, když dosáhl výšky 89 km, pohasl u města Lubin, ve výšce necelých 42 km. Pohyboval se směrem na severozápad. Původní rychlost tělesa byla 22,5 km/s, ale na konci světelné dráhy se zbrzdilo na 7 km/s. Dráha svírala se zemským povrchem velmi malý úhel – pouze 14 stupňů. Kvůli vysoké výšce, ve které bolid přestal zářit, se nepředpokládá (stejně jako v předchozím případě), že by nějaké úlomky dopadly na zem. Podle výpočtů se těleso před srážkou se Zemí pohybovalo po výstředné dráze mezi Venuší a Jupiterem a nepatřilo žádnému meteorickému roji.

Astronomové z Arizonské univerzity provozují průzkumný program Catalina, který se soustředí na odhalování blízkých průletů malých těles kolem Země. Dne 3. října 2015 objevili další z mnoha podobných objektů a označili jej zkratkou WT1190F. Výpočty ukázaly, že má velikost 1 až 2 metry a obíhá kolem Země po extrémně eliptické dráze, díky které se v nejvzdálenějším bodě dostává až 650 000 km od Země. To je zhruba 1,7 násobek průměrné vzdálenosti Měsíce. Zajímavější byly ale další informace, které se o WT1190F podařilo zjistit. Ty ukázaly, že zanedlouho, 13. listopadu 2015, se srazí se Zemí. Další překvapení čekalo astronomy, když zjistili hmotnost a z té vypočítali hustotu objektu. Vyšlo jim, že je přibližně 100 kg/m3, což je velmi málo – 10x méně než hustoty vody! Kombinace těchto faktů vedla k domněnce, že se nejedná o část meziplanetární hmoty, ale spíše o objekt umělého původu. Uvažovalo se o tom, že by těleso mohlo být duté, čím by se dala dobře vysvětlit jeho nízká hustota. A co by tedy WT1190F mohlo být? Podle předpokládaného tvaru by v úvahu připadal například vyhořelý raketový stupeň nebo palivová nádrž. Možná se jednalo o nějaký pozůstatek z programu Apollo, kdy se lidé poprvé (a naposledy) vydali k Měsíci.

2015_Rijen_37Předpovědi se ukázaly být správné, WT1190F vstoupilo do hustějších vrstev zemské atmosféry 13. listopadu 2015 v 6:18 UT rychlostí 11 km/s a projevilo se na obloze jako ohnivá koule, která se postupně rozpadala. Pokud některé části „přežily“ průlet atmosférou, dopadly do Indického oceánu, asi 100 km jižně od pobřeží ostrova Srí Lanka. Pozorování jevu zkomplikovalo špatné počasí v oblasti, takže použitelné výsledky se povedlo získat pouze z paluby letadla, které si pronajala mezinárodní skupina astronomů. Získaná data se v současnosti ještě vyhodnocují.

A co zachytila naše TV kamera, umístěná na budově Hvězdárny a planetária Plzeň? V období od 1. září do 11. listopadu 2015 zaznamenala celkem 465 meteorů. Nejjasnější z nich měl -6,7 mag, nejslabší 2,4 mag. První místo podle rojovosti obsadily sporadické meteory, kterých bylo 280, tj. přes 60 %. Na dalších místech byly jižní Tauridy (37), zářijové Perseidy (30), Orionidy (25) a severní Tauridy (17). Ostatní roje byly zastoupeny méně než 10 meteory. Nejdelší zaznamenaná doba trvání meteoru byla téměř 4,4 sekundy. Výběr zajímavých meteorů najdete na přiloženém složeném obrázku a přehled těch nejjasnějších v tabulce níže.

 

Nejjasnější meteory 1. září – 11. listopadu 2015
Datum Čas Jasnost Trvání Roj
4.9.2015 3:35:48 -2,0 m 0,10 s zářijové Perseidy
19.9.2015 2:06:01 -3,4 m 0,46 s sporadický
29.9.2015 1:03:49 -2,1 m 0,16 s sporadický
23.10.2015 20:43:47 -2,2 m 1,98 s severní Tauridy
24.10.2015 0:06:50 -2,4 m 0,16 s Orionidy
24.10.2015 19:48:47 -2,1 m 0,18 s sporadický
1.11.2015 22:39:09 -2,2 m 0,72 s sporadický
5.11.2015 3:53:46 -2,3 m 0,32 s sporadický
5.11.2015 23:49:40 -3,7 m 1,24 s jižní Tauridy
6.11.2015 20:34:32 -6,2 m 0,60 s jižní Tauridy
7.11.2015 1:52:12 -6,7 m 1,40 s severní Tauridy
8.11.2015 5:28:28 -2,8 m 0,20 s sporadický
8.11.2015 18:12:59 -3,6 m 0,72 s jižní Tauridy
8.11.2015 21:36:50 -3,4 m 1,12 s Andromedidy

 

Zdroje:

Navigace v sérii<< Meteorit v jezeřeKrádež meteoritů >>