Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Geologicko-paleontologická exkurze do Barrandienu

Všichni zájemci se sešli před pracovištěm H+P Plzeň v 8:00. Výjezd byl naplánován do oblasti Barrandienu, do okolí Berouna, kde nás čekalo celkem šest zastávek. Lokality, obvykle staré vápencové lomy, jsou zajímavými sondami do období silurudevonu, kdy oblast Barrandienu pokrývalo většinou mělké tropické moře. O přípravu trasy a odborný výklad se opět postaral vedoucí kurzu, pan Josef Mucha.

Prvním cílem byl známý Klonk u Suchomast. Jedná se tzv. stratotyp, neboli světově uznávaný předěl mezi geologickými obdobími. Konkrétně u Klonku se jedná o hranici mezi érami siluru a devonu. Hranice byla určena pomocí tzv. vůdčí fosilie, tedy podle výskytu zkamenělin hlavního druhu, který charakterizuje nástup nové geologické éry. Klonk je první světově uznanou hranicí geologických období podle moderní metodiky. Samotná hraniční vrstva není přístupná, nachází se v prudkém svahu vrstevného odkryvu, ale nedaleko silnice, v místě s dobrým výhledem na svah je pomník, který připomíná význam první takto uznané hranice.

Klonk u Suchomast
Klonk u Suchomast

 

[pano file=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/pano360/Klonk/index.html“ width=“550″ height=“450″ preview=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/2015/11/Klonkw.jpg“]

 

Druhou zastávkou byl lom Lištice. Leží na okraji Berouna u silnice na obec Srbsko a není volně přístupný. Naštěstí díky dobré komunikaci Josefa Muchy a majitele jsme se mohli do areálu lomu podívat. V odkryvu šikmé stěny lomu jsou velmi dobře viditelné polštářové lávy, dokládající podmořskou sopečnou činnost z tzv. svatojánského vulkanického centra, které bylo aktivní v době siluru, před 430 až 410 miliony lety.

Výklad v lomu Lištice
Výklad v lomu Lištice

 

[pano file=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/pano360/Listice/index.html“ width=“550″ height=“450″ preview=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/2015/11/IMG_1277-IMG_1286-u-Berouna-1000.jpg“]

 

Třetí zastavení nás zavedlo do lomu V Kozle, kde se nachází jeden z nejlepších odkryvů tektonické poruchy – dislokace, na našem území. Porucha tohoto typu nastává v případě, že původní vrstvy usazenin jsou při horotvorných procesech porušeny zlomem a podél tohoto zlomu se pak masy hornin posunou. Na třecí ploše vzniká obrus, označovaný jako tektonické zrcadlo. Odhalená stěna lomu V Kozle vznikla při variském vrásnění, které probíhalo v devonu a v karbonu.

Cestou k tektonickému zrcadlu
Cestou k tektonickému zrcadlu

 

[pano file=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/pano360/Zrcadlo/index.html“ width=“550″ height=“450″ preview=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/2015/11/Zrcadlow.jpg“]

 

Za čtvrtým cílem jsme se vydali k obci Mořina, kde se nachází slavné jámové lomy, přezdívané Velká Amerika, Mexiko, Malá Amerika aj. Prvotní plán počítal s tím, že obejdeme lom Velká Amerika a nahlédneme k lomu Mexiko. Vzhledem k tomu, že dno lomu Velká Amerika je v poslední době přístupné, změnili jsme plán a místo obcházení jsme sešli přímo do nitra lomu. V místě těchto lomů jsou devonské vápencové vrstvy, původně vodorovně uložené, zvlněné natolik, že se v dlouhé linii noří kolmo k povrchu. To umožnilo vzniknout dlouhým a hlubokým lomovým jámám, ve světě dosti ojedinělým. Těžba však byla velmi riziková, protože u svisle překlopených vrstev neustále hrozily sesuvy, což se nakonec stalo v roce 1964 a vedlo to k ukončení těžby.

 

[pano file=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/pano360/Amerika1/index.html“ width=“550″ height=“450″ preview=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/2015/11/Amerika1w.jpg“]

 

[pano file=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/pano360/Amerika3/index.html“ width=“550″ height=“450″ preview=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/2015/11/Amerika3w.jpg“]

 

[pano file=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/pano360/Amerika4/index.html“ width=“550″ height=“450″ preview=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/2015/11/Amerika4w.jpg“]

 

[pano file=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/pano360/Amerika5/index.html“ width=“550″ height=“450″ preview=“http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/2015/11/Amerika5w.jpg“]

 

Nedaleko Mořiny, směrem ke Karlštejnu, jsme se zastavili u drobného odkryvu půdy u silnice. Je zde odhalena vrstva tzv. kačáckého eventu, ke kterému došlo ve středním devonu před 380 miliony lety. Ve vápencových vrstvách je zde uložen záznam o katastrofické události, která změnila podmínky na Zemi natolik, že došlo k hromadnému vymírání druhů. Nejedná se sice ani zdaleka o nejsilnější událost podobného druhu, vymírání postihlo jen menší část tehdy žijících druhů, přesto však jde o událost natolik výraznou, že se dostala i do světových učebnic geologie. Původní odkryv se v posledních letech již značně zanesl zeminou, a tak jsme udělali něco málo pro českou geologii a odkryv jsme opět odhalili do podobného rozsahu, v jakém je vyfotografován na místní informační tabuli.

Poslední lokalitou byl lom Kosov nedaleko Berouna. V tomto rozsáhlém starém lomu je krásně zaznamenána historie Českého masivu v období siluru. V nejnižším patře lomu lze nalézt hlubokomořské břidlice se zkamenělinami graptolitů – kolonií jednobuněčných organismů, tvořících rovné či spirálovité proužky. Následují vrstvy vyvřelin, ve kterých lze najít například lávové pumy, usazené v sopečných tufech. Ty patří, obdobně jako v lomu Lištice, k svatojánskému vulkanickému centru. Horní patra lomu pak ve svých vápencových usazeninách ukrývají velké množství zkamenělin mořské fauny: hlavonožce, trilobity, lilijice a další. V nejvyšších částech lomu byly dokonce objeveny pozůstatky prvních silurských suchozemských rostlin. Jejich zbytky byly zřejmě splaveny silnými bouřemi a dnes je nacházíme v mořských usazeninách.

Podzimní barvy v lomu Kosov
Podzimní barvy v lomu Kosov
Zbytky schránek hlavonožců v lomu Kosov
Zbytky schránek hlavonožců v lomu Kosov
Orthoceras v Lomu Kosov
Orthoceras v Lomu Kosov
Lávová puma v lomu Kosov
Lávová puma v lomu Kosov
Chemická konkrece v lomu Kosov
Chemická konkrece v lomu Kosov
Zvrásněné vrstvy v lomu Kosov
Zvrásněné vrstvy v lomu Kosov

Celá akce se velmi dobře vydařila. Počasí sice nebylo slunečné, ale jinak bylo celkem příjemně a vše bylo dobře viditelné, což bylo štěstí, protože ještě dva dny předtím byla na některých lokalitách hustá mlha s dohledností jen několika metrů, v níž by mnohé zůstalo skryto.