Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Start mise k Marsu málem skončil havárií

ExoMars2016_20160212_LC_AIT_96_625Počátky výzkumu provázela řada neúspěchů na jedné i druhé straně. Některé ztráty byly obzvláště bolestivé, např. sovětský program Phobos 1 a 2, nebo americký program Mars Observer. Neúspěch zaznamenala i japonská sonda Nozomi. Úspěšně splněných misí bylo poskrovnu, ale byly, např. americký projekt Viking 1 a 2. Později začala být americká NASA přece jen úspěšnější, např. projektem MGS (Mars Global Surveyor), Phoenix a pak velice významným projektem robotických vozítek vyslaných na povrch Marsu. Jednalo se nejprve o misi Mars Pathfinder, která vysadila v roce 1997 na povrch malé vozítko (rover) Sojourner. Na ní navázala v roce 2004 mise dvou identických vozítek Mars Exploration Rover (MER-A Spirit a MER-B Opportunity). Úspěchy robotických vozítek završila zatím poslední americká mise Mars Science Laboratory (MSL) Curiosity, která na povrchu Marsu přistála v roce 2012. Jen částečně byl úspěšný evropský program Mars Express. Zatímco orbitální část sondy byla úspěšná, sestupový modul Beagle 2 úspěšný nebyl a není přesně známo, co se s ním stalo.

Původní mise, jejímž cílem byl průzkum Marsu, měla odstartovat již v roce 2011 v rámci programu Aurora. Skládala by se z orbitálního modulu, sloužícího pro transport, přistávacího fyzikálního modulu GEP, který by prováděl seismická, magnetická a meteorologická měření v místě přistání a z pohyblivého roveru. Z důvodů finanční krize však byl projekt odložen na pozdější dobu a následně i přepracován.

Jak je vidět, evropská agentura ESA průzkum červené planety přece jen nevzdala, i přes řadu technických problémů, se kterými se musela vyrovnat. V pondělí 14. března 2016 odstartoval z kosmodromu Bajkonur, který se nyní nachází na území Kazachstánu, ruský raketový nosič Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M. A právě urychlovací stupeň se v minulosti ukázal jako nespolehlivý.

Nosič vynesl do kosmu průzkumnou sondu vytvořenou v ESA. Tím byla zahájena nově pojatá společná rusko-evropská mise s názvem ExoMars 2016. Společný projekt je zaměřen na průzkum Marsu, včetně hledání případných indicií, týkajících se možností historických projevů života na jeho povrchu.

Briz-M6big-1Průzkumná sonda byla nejprve navedena na oběžnou dráhu kolem Země. Teprve z ní se vydala po postupném čtyřnásobném zážehu raketových motorů urychlovacího stupně Briz-M na dlouhou meziplanetární cestu k Marsu. Během jednotlivých zážehů urychlovacího stupně se sonda dostala z parkovací dráhy nejprve na dráhu dočasnou, poté na přechodovou a nakonec na únikovou k Marsu. Teprve pak mohl být urychlovací stupeň odhozen. Tato operace běžně probíhá tak, že se urychlovací stupeň oddělí, provede úhybný manévr a tím přejde na nekolizní dráhu. Manévr ale zřejmě proběhl jinak, než se původně očekávalo, což se ale zjistilo až později. Krátce po oddělení sondy totiž urychlovací stupeň Briz-M, pravděpodobně ještě v blízkosti sondy, explodoval. Potvrzují to záběry z brazilského teleskopu, který odlétající sondu snímkoval. Na pořízených fotkách je vidět několik fragmentů kolem urychlovacího stupně. Jak se zdá, samotná sonda poškozena zřejmě nebyla. Podařilo se otevřít panely slunečních baterií a sonda se z důvodů orientace natočila vůči Slunci. Následovalo uvedení do pomalé rotace, tak, aby byla zajištěna stabilizace sondy a zahájení komunikace sloužící k přenosu telemetrických dat.

Sonda se skládá ze dvou částí: orbitální a sestupné. Orbitální modul má název TGO (Trace Gas Orbiter), sestupný modul nese název Schiaparelli po italském astronomovi Giovanni Schiaparelliovi (14. 3. 1835 – 4. 7. 1910). Ten se zabýval pozorováním těles Sluneční soustavy včetně Marsu. U Marsu objevil mimo jiné povrchové útvary – canali (přírodní koryta). Měl podíl i na tvorbě názvosloví povrchových útvarů Marsu a rovněž prokázal, že dva meteorické roje: PerseidyLeonidy, mají svůj původ v kometách.

25155718623_baba02c9a2_kPokud půjde vše podle plánu, měla by sonda za sedm měsíců, tedy v říjnu, přiletět k Marsu. Od orbitálního modulu TGO by se měl 16. října 2016 oddělit sestupný modul Schiaparelli. Ten by po dalších třech dnech měl prolétnout atmosférou Marsu a přistát na jeho povrchu. Během vstupu do atmosféry bude testována technologie vstupu, průletu a přistání. Činnost modulu na povrchu je plánována pouze na tři dny, dokud nevyčerpá energetické zásoby. Aparatura modulu obsahuje i vrtné zařízení, které má v podloží zkoumat případné stopy života a analyzovat povrch Marsu. Český přístroj z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by zase měl zajišťovat měření elektromagnetických vln na povrchu Marsu.

Orbitální část TGO by měla zapnout brzdící motor 19. října, čímž by se měla dostat na parkovací dráhu. Na orbitě Marsu by měla fungovat až do roku 2022. TGO bude z orbitální dráhy pořizovat detailní panoramatické snímky povrchu Marsu. Za tím účelem je vybaven evropskou (švýcarskou) kamerou CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) s rozlišením až 4,5 m/pixel. Orbitální modul bude také monitorovat atmosféru a pátrat po stopovém množství některých plynů, např. metanu. Ten totiž může signalizovat existenci živých organismů. Dále bude pátráno po případné existenci vodíku pomocí ruského neutronového detektoru FREND. Monitorována bude i radiační situace.

Mise byla i přes problém s urychlovacím stupněm odstartována. Nyní nezbývá, než doufat i v její úspěšné zakončení.