Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Dopadly nedaleko Sedlčan meteority?

Toto je 1. článek z 32 ze série Zajímavosti o meteorech

V brzkých ranních hodinách 27. února 2017 rozzářil oblohu nad jihozápadními Čechami bolid, který byl jasnější než Měsíc v úplňku. Pohyboval se severovýchodním směrem a pozorovatelný přestal být západně od Příbrami. Podle výpočtů zřejmě malá část tělesa průlet atmosférou „přežila“ a dopadla až na zemský povrch.

Evropská bolidová síť, jejíž ústředí je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, jev velmi dobře zdokumentovala. Zachytilo jej dvanáct stanic na českém území a jedna z Rakouska. Do vybavení těchto stanic patří speciální automatické digitální celooblohové bolidové kamery a velmi rychlé fotometry, schopné zpracovat 5 000 vzorků za sekundu. Dále bolid, který dostal označení EN270217, zaznamenaly čtyři fotografické širokoúhlé spektrální kamery a jedna analogová automatická kamera. Díky ní astronomové zjistili, že bolid provázel i zvukový projev, ten ale nebyl příliš výrazný. Přestože bylo nad většinou Čech jasno, hlášení o vizuálním spatření bolidu přišla do Astronomického ústavu jen tři. Způsobil to zřejmě fakt, že meteor prolétl oblohou těsně po půl čtvrté, tedy v době, kdy většina lidí spí.

bolid1
Snímek bolidu pořízený kamerou České bolidové sítě na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Kocelovicích. (foto: Astronomický ústav AV ČR)

Vzhledem k tomu, že jev dobře zachytilo velké množství specializovaných přístrojů, jedná se o jeden z nejlépe zdokumentovaných bolidů, jaký kdy Evropská bolidová síť zaznamenala. Proto bylo možné vypočítat všechny potřebné parametry mateřského tělesa a rekonstruovat jak jeho průlet atmosférou, tak i původní dráhu ve sluneční soustavě. Na určení údajů o průletu atmosférou stačilo použít data ze šesti nejvýhodněji položených stanic.

Po zpracování ze získaných dat vyplynulo, že jev způsobil meteoroid o hmotnosti zhruba 4 kg, který vstoupil do zemské atmosféry 27. února 2017 ve 3:31:22 středoevropského času rychlostí přes 31 km/s. Jeho dráha svírala se zemským povrchem úhel 39 stupňů a směřovala severovýchodním směrem. Jev začal být viditelný ve výšce necelých 96 km, v momentě, kdy těleso prolétalo nad Hartmanicemi na Šumavě. Postupně zjasňovalo a maxima dosáhlo po velmi krátkém zjasnění ve výšce zhruba 38 km nad vodní nádrží Orlík. V tomto okamžiku bylo jasnější než Měsíc v úplňku, na záznamu kamery v Kocelovicích mělo bezmála -14 magnitudu. Po přepočítání na vzdálenost 100 km od pozorovatele vyšla jeho tzv. absolutní jasnost na -12,5 magnitudy. Během letu se meteoroid rozpadal a výrazně brzdil. Viditelný přestal být necelé 3 km severozápadně od Kamýku nad Vltavou, když se nacházel méně než 28 km nad zemským povrchem a jeho rychlost byla jen o málo vyšší než 5 km/s. Světelná dráha, po kterou byl objekt viditelný, byla dlouhá 108 km a meteoroid ji urazil za 4,1 sekundy.

Z rozboru získaných dat, zejména videozáznamu z Kunžaku a snímků blízkých celooblohových kamer se zjistilo, že těsně před pohasnutím se objekt rozpadl na dva menší úlomky. Větší mohl mít hmotnost asi 35 gramů a menší necelých 10 gramů. Žádná větší část se nedochovala, protože mateřský objekt byl poměrně malý a navíc vstoupil do atmosféry velmi vysokou rychlostí, kvůli které se většina materiálu odpařila. Zmiňované dvě části pravděpodobně dopadly na zemský povrch, ale takto malá tělesa se obtížně hledají a pravděpodobnost jejich nálezu je velmi malá.

Přes tyto nepříznivé okolnosti astronomové vypočítali dvě oblasti, kam mohly úlomky dopadnout. Obě se nachází mezi PříbramíBenešovem, jen několik kilometrů severně od Sedlčan a jejich přesnou polohu najdete na přiloženém obrázku. Větší meteorit by se mohl nalézat v těsné blízkosti obce Osečany, severozápadním směrem od jejího středu, druhý pak necelé dva kilometry jihovýchodně od Kňovic, respektive asi jeden kilometr směrem na východ od Kňoviček. Obě lokality jsou od sebe vzdáleny přibližně 2,5 km. Přesněji vypočítat místa dopadu nebylo možné. Na vině je hlavně vysoká výška pohasnutí, ze které zbytky tělesa padaly relativně dlouhou dobu, a ovlivňovala je při tom řada faktorů. Protože neznáme přesný tvar úlomků, nedá se například přesně vypočítat, jaký vliv na ně měl vítr. Ten byl zejména ve výšce mezi 10 a 20 km nad zemským povrchem velmi intenzivní a značně ovlivnil místo dopadu.

bolid4-nalezy
Vypočítané pádové oblasti. Pravděpodobnost místa dopadu vzrůstá směrem ke středu a po delší straně vzrůstá směrem k severu hmotnost v uvedeném rozmezí pro každý úlomek. (foto: Google/ Astronomický ústav AV ČR)

V době vydání tiskové zprávy (15. března 2017) byla prohledána jen přibližně polovina dopadové lokality u obce Osečany, na druhé nebylo dosud hledáno. Pokud by se toho někdo ujal a nalezl by eventuální meteorit, potřebné instrukce, jak se zachovat, nalezne v odkazu na konci článku.

Získaná data umožnila vypočítat původní dráhu tělesa ve sluneční soustavě. Ukázalo se, že byla velmi málo skloněná vůči rovině zemské dráhy (ekliptice) a poměrně výstředná. Díky tomu se těleso v nejvzdálenějším bodě dostávalo mezi planety Mars a Jupiter, do vnější části hlavního pásu planetek a naopak při největším přiblížení bylo ke Slunci blíže než Merkur. Je tedy zřejmé, že se jednalo o malou část asteroidu, jehož původ byl ve vnější části hlavního pásu planetek.

Zdroj a další informace: Velmi jasný bolid spojený s pádem malých meteoritů podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě

Navigace v sériiMeteorit Innisfree: 40 let od dopadu >>