Kalendář

Led
15
St
PŘEDNÁŠKA: Kalendář pilotované kosmonautiky 2019
Led 15, 18:30

 

V právě uplynulém roce se toho v pilotované kosmonautice událo velice mnoho zajímavého a důležitého.

Paluba Mezinárodní vesmírné stanice zažila návštěvu ruského humanoidního robota Fjodora i prvního kosmonauta ze Spojených arabských emirátů. Proběhlo mimořádně velké množství výstupů do volného vesmírného prostoru, včetně prvního čistě ženského výstupu, a k ISS se připojila celá řada kosmických lodí. Mimo jiné i první exemplář nové dopravní lodě Crew Dragon společnosti Space X.

V létě minulého roku jsme si připomněli 50. výročí od okamžiku, kdy první pozemšťan otisknul svoji stopu do měsíčního prachu. A nový americký program návratu na Měsíc ponese jméno Artemis, a v roce 2024 by v jeho rámci měl na měsíčním povrchu přistát „Druhý první muž a první žena“.

Zemřelo i několik významných osobností kosmonautiky – první člověk, který pobýval ve volném vesmíru, první německý kosmonaut, jedna z žen, která se mohla stát americkou astronautkou, nebo význačný český vědec.

Kosmonautikou v roce 2019 vás provede Milan Halousek z České astronomické společnosti.

 

Led
29
St
PŘEDNÁŠKA: Od jízdních kol ke kosmickým raketám. Ludvík Očenášek (1872-1949)
Led 29, 18:30

 

Ludvík Očenášek (4. srpna 1872 Kříše, západní Čechy – 10. srpna 1949 Dražeň, západní Čechy) patří spolu s Vladimírem Mandlem, dalším Plzeňákem, k jediným dvěma Čechům, které zaslouženě řadí světová veřejnost mezi průkopníky kosmonautiky. Nebyl ovšem činný pouze na tomto poli, zabýval se vývojem a konstrukcí obloukových lamp a obecně osvětlovacími tělesy, vývojem letadlových motorů a letadel jako jeden z prvních v zemích Koruny české, projektem takzvaného hydrodynamického člunu a později dokonce přístroji k plnění krabiček léky při jejich průmyslové výrobě. Za první světové války se zapojil do odbojové činnosti v rámci organizace Maffie a odposlouchával telefonické rozhovory mezi německým a rakousko-uherským ministerstvem války. Nesmazatelnou stopu ale zanechal pokusy s raketami. Zaobíral se myšlenkami na dopravu pošty a poštovních zásilek pomocí raket do Spojených států amerických. Byl přesvědčen o tom, že je jen otázkou času, kdy se první člověk podívá do vesmíru. Na konci ledna a na začátku března roku 1930 se mu podařily dva úspěšné pokusy s odpálením raket. Mezi odborníky na celém světě vzbudily zasloužený zájem, ale objevily se i články, které jeho experimenty zesměšňovaly a zlehčovaly. Když v silvestrovském vydání německých novin vyšel článek, že do vesmíru vyšle raketu s lidskou osádkou již v roce 1931, tato zpráva vyvolala nebývalý ohlas a muži a ženy ze všech kontinentů se českému průkopníkovi hlásili jako dobrovolníci k letu na Měsíc. Očenášek obdržel poštou nejméně 140 takových žádostí. Český konstruktér ale již v pokusech s raketami kvůli finančním potížím nepokračoval.

Přednáší: Michal Plavec, Národní technické muzeum Praha

 

 

© 2019 Copyright -
Telefon: 377 388 400