Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Zatmění Slunce 2008 – Popis cesty do Novosibirska (3.část)

Zajímavé prohlídky během cesty

Součástí navrženého programu během expedice za úplným zatměním Slunce byla i návštěva některých objektů, či míst, která se váží k astronomické činnosti. Prvním navštíveným objektem byl Astronomický ústav ve Varšavě. Vyšší patrová budova měla na střeše umístěny dvě pozorovací kopule o průměru asi kolem 6 m. Jak nám ale záhy bylo sděleno ve vrátnici, jsou tam pouze jako fiktivní pozorovatelny, neboť v nich není instalován žádný dalekohled. Pokud by byly demontovány, narušil by se architektonický vzhled budovy. Takže na tomto pracovišti se pozoruje pouze teoreticky a je pravda, že světelné znečištění Varšavy by astronomickou práci značně znehodnocovalo. Ve Varšavě se podařilo vypátrat i planetárium. Je umístěno do velké kulturní budovy nedaleko podzemního vlakového nádraží. Ale na jeho prohlídku již nezbyl čas.

Další planetárium si mohli účastníci expedice prohlédnout až v Moskvě, bohužel pouze z dálky. Západním směrem od středu města se od roku 2002 staví a rekonstruuje nové velké planetárium. Rekonstrukce měla být ukončena již v roce 2006, ale při naší návštěvě se stále ještě jednalo o staveniště s nejistou budoucností. Otázkou je proč, ale hlavní roli v tom prý hrají finance.

Velmi záhadně na členy výpravy zapůsobila návštěva dalšího astronomického objektu ležícího zhruba o 3400 km východněji v Novosibirsku. I v tomto případě se jednalo o planetárium. Budova, ve které se nachází, vypadala velmi omšele a na první pohled připomínala spíše tovární halu. Původní vchod do ní byl opatřen masivním řetězem. Po chvilce bezradnosti se naštěstí povedlo kontaktovat jakéhosi zaměstnance budovy a domluvit se s ním přes otevřené okno. Planetárium je v této budově až v 5. patře, ale lze se tam dostat poměrně složitě přes jiný vstup ze zcela jiné budovy. Ta byla navíc až ve vedlejší kolmé ulici. Po chvíli se konečně podařilo nalézt správnou budovu a v ní po dlouhých a klikatých chodbách a schodištích se téměř detektivním způsobem vnitřkem dostat zpět do té původní a stanout v 5. patře na rozlehlé chodbě. Tam se nás dotazovali, co hledáme a poté nás zavedli napřed do jakéhosi zeměpisného kabinetu. Teprve z něho byl vstup do malého planetária s historickým projekčním přístrojem. Jednalo se o kořistní poválečný přístroj s nevalnou kvalitou projekce. Měli jsme možnost zhlédnout ukázku programu i pohovořit si o práci se zaměstnanci. Konverzace probíhala v ruštině i angličtině. Kromě jiného nám bylo vysvětleno, jakým způsobem se tato organizace podílí na kampani věnované pozorování úplného zatmění Slunce.

Buran.jpgDalším zajímavým objektem, tentokrát z oboru kosmonautiky, byla v Moskvě prohlídka jednoho z neletových exemplářů ruského raketoplánu Buran. Ten je umístěn v zábavním parku na pobřeží řeky Moskvy.

Při pohledu z větší dálky vypadá celkem věrohodně a lze si vytvořit snadnou představu o jeho rozměrech. Poněkud horší je to z blízka. Již na první pohled je jasné, že vystavený kus je maketa pouze částečně. Např. jedno křídlo je skutečné, druhé je dotvořeno z náhradních materiálů pouze tak, aby příliš nenarušilo celkový vzhled. Podobné je to i s napodobeninou keramického obložení draku letounu. Ve vnitřní části raketoplánu byla připravena jakási videoprojekce letu, ale tu jsme nakonec neabsolvovali. Po pravdě řečeno měli jsme z vystaveného raketoplánu spíše smíšené pocity. Vystavený kus v zábavním areálu totiž nepůsobí příliš důstojně a stal se tak spíše pouťovou atrakcí, což je dost smutné.

Vzhledem k tomu, že v Moskvě sídlí i ruská kosmická agentura ROSKOSMOS, bylo rozhodnuto najít tuto budovu a navštívit v ní výstavu ruské kosmonautiky. Vyhledat tuto budovu nebo spíše komplex budov nebylo nakonec až takovým problémem, a to přesto, že nejsou vůbec označeny. Je to skutečně k nevíře, ale tak významná agentura nemá na svých budovách žádnou reklamu a je bez jakéhokoliv, byť i základního označení. Jako zcela nemožný se ukázal nápad proniknout dovnitř. V každém vchodu do kterého jsme se pokusili proniknout byl strážný, který nás dál nepustil. Neměli jsme totiž žádnou „bumážku“ – tedy povolení ke vstupu. Po několika marných pokusech jsme to nakonec vzdali.

Při prohlídce severní části Moskvy nás zajímaly dva cíle. Tím prvním byla asi 540 metrů vysoká televizní věž Ostankino. Jedná se nejen asi o nejvyšší stavbu v Rusku, ale i jednu z nejvyšších staveb v Evropě a ve světě. Ta je ale z důvodů rekonstrukce v současné době obehnána plotem a není zpřístupněna veřejnosti. Druhým cílem ležícím relativně nedaleko byl památník věnovaný průkopníkům dobývání vesmíru. Tvoří jej vysoký kovově lesklý podstavec, na jehož konci je raketa. Bohužel i on byl za plotem, neboť i v jeho okolí probíhala rekonstrukce celého prostoru. A tak bylo možné si oba objekty prohlédnout pouze z dálky.

planetarium.jpgVelmi zajímavá se ukázala předem domluvená návštěva malého planetária v severní oblasti Moskvy. Jeho kruhová budova stojí v parku, který se na noc zamyká. Zde na nás osobně čekala jeho ředitelka Elena Zaslavskaya se synem, která nás přivítala a ukázala postarší projekční přístroj včetně jeho možností a přídavné projekce. Zároveň předvedla několik ukázek programů pro různé věkové skupiny. Vybavení planetária ani programová struktura se prakticky nelišily od našich vžitých představ. Po té následovalo malé, ale velmi milé pohoštění a hlavně živá diskuse v ruštině i angličtině trvající až do pozdních nočních hodin. Došlo k vzájemné výměně zkušeností jak z odborné činnosti, tak i ze života v našich zemích, dozvěděli jsme se velké množství informací i zajímavostí.

Návštěva tématicky zajímavých míst a objektů byla vhodným doplňkem expedice za úplným zatměním Slunce, díky které bylo možné rozšířit si zkušenosti i z jiných oblastí.

1. díl tohoto popisu – Popis cesty do Novosibirska
2. díl tohoto popisu – Pozorování úplného zatmění Slunce v Rusku