Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Pozorování na vrchu Sepuska u Bezvěrova

Pozorovací stanoviště a jeho okolíPřesně týden poté, co sedmička pozorovatelů otestovala nové stanoviště u vysílače Krašov a zažila při tom řadu dobrodružství, se uskutečnil nový průzkum. V sobotu 1. října 2011 se astronomové vydali na další pozorovací místo. V budově Hvězdárny a planetária Plzeň se v osm hodni večer sešlo i tentokrát sedm zájemců, ale v poněkud pozměněné sestavě. Z týmu, který pozoroval minule, zbyly jen tři osoby, ostatní byly nové. Aby se neopakovala situace z minulého týdne, kdy astronomické technika během noci vybila autobaterii, uskutečnilo se nejprve měření spotřeby jednotlivých přístrojů. Podle toho se pak vybraly jen ty nepříliš energeticky náročné, které měla být schopná baterie „utáhnout“. Ty se pak s patřičným dalším příslušenstvím nanosily do služební dodávky, přidaly se k nim soukromé věci pozorovatelů a mohlo se vyrazit. Protože by se všichni špatně vešli do jednoho auta, jelo se nakonec dvěma vozy.

Zpočátku cesta na nové stanoviště kopírovala trasu z minula. Také se vyrazilo z Plzně výpadovkou na Karlovy Vary a jelo po ní do Bezvěrova. Až v této obci nastala změna. Místo doprava se zabočilo doleva, projelo kolem rybníčku a dále přes les k osadě Ostřetín. Za ní již pomalu mizel z cesty asfalt a nahradil jej štěrk a uježděná hlína. Po projetí dalšího lesíku se pokračovalo mezi poli, až se dojelo na svah kopce Sepuska. Tam, nedaleko staré, napůl rozpadlé budovy, dříve sloužící zřejmě jako vodojem, byl cíl. První na místo dorazilo osobní auto se dvěma astronomy, protože dodávka se zbytkem výpravy a technikou absolvovala ještě několik zastávek po Plzni a tak se zdržela. Dvojice tedy nejprve sledovala velmi pěknou oblohu jen pouhýma očima a triedrem. Poté, co si oči zvykly na tmu, bylo jasné, že z této lokality jsou vidět i velmi slabé objekty, které při pozorování z blízkého okolí Plzně zanikají na přesvětlené obloze.

Netrvalo dlouho a z dálky se ozval slabý zvuk motoru, který však sílil a téměř vzápětí začala lesem prosvítat světla reflektorů. Během pár minut dorazila dodávka, vystoupili z ní další členové výpravy a začali připravovat techniku na pozorování. V blízkosti vozidel bylo rozestavěno několik dalekohledů a připraveno jedno místo na pozorování meteorů. Protože někteří účastníci pozorování byli začátečníci, odešli nejprve o kousek dále a tam se seznamovali s oblohou. Ostatní po dokončení příprav již začali pozorovat. Pomocí dalekohledů se sledovala kometa C/2009 P1 Garradd, planetka Pallas, různé objekty vzdáleného vesmíru a neozbrojenýma očima meteory. U vybraných objektů se také pořizovaly snímky CCD kamerou nebo fotoaparátem. Poté, co nováčci ukončili prvotní seznámení, se vrátili k dalekohledům a také se věnovali vyhledávání jednotlivých objektů.

V ranních hodinách postupně začali někteří astronomové končit a ulehávat. Dva mladší účastníci odešli do postaveného stanu, zbytek si ustlal „pod širákem“. Pracovat až do svítání vydrželi jen dva pozorovatelé. Ti se mohli podívat na kometu Honda-Mrkos-Pajdušáková a na zvířetníkové světlo, které však bylo slabší než při pozorování od Krašova. K ránu byl pro jistotu na chvíli spuštěn motor dodávky, aby se předešlo úplnému vybití baterie a zároveň se otestovalo, zda ještě je schopna nastartovat motor. Zhruba kolem čtvrt na šest se na jihovýchodě, ve výšce kolem 70° objevil velmi jasný meteor. Podle odhadů měl jasnost -6 mag., možná i vyšší, protože dokonce i na zemi byl viditelný záblesk. Následná stopa trvala asi půl minuty a v jednu chvíli předvedla zajímavý efekt, kdy se zhruba na tři sekundy zakroutila. Perličkou je, že jev byl tak intenzivní, že jej skrz zavřená víčka viděl dokonce jeden podřimující astronom. Po otevření očí již samotný bolid nezahlédl, ale spatřil alespoň jeho stopu.Pozorovací podmínky se ukázaly vynikající, světelné znečistění bylo malé a rušilo jen u Zvířetníkové světloobzoru, kde byly viditelné světelné „čepice“ nad většími městy. Zajímavé bylo, že ačkoli lokalita leží více než 30 kilometrů od okraje Plzně, dal se při troše pozornosti na obloze spatřit světelný kužel, který vytváří reflektor z diskotéky na Lochotíně. I když se nedaleko pozorovacího stanoviště nacházela pastvina obehnaná elektrickým ohradníkem, tentokrát se na astronomy nepřišlo podívat žádné zvíře. Pouze v dálce bylo občas slyšet bučení krav. Ukázalo se, že proti Expedici se noční obloha docela změnila. Zvečera ještě dominovala poblíž zenitu letní souhvězdí, ta ale pomalu klesala k obzoru a na jejich místo se nasouvala podzimní a k ránu dokonce zimní. Dala se sledovat i méně obvyklá souhvězdí u obzoru jako Jižní ryba, Sochař, Eridanus nebo Pec. Také se projevila delší noc, takže se mohlo začít pozorovat dříve a končit déle.

Poté, co východ Slunce ukončil pozorování a byla sklizena všechna technika, se dva účastníci někdy kolem sedmé hodiny vydali zpět do Plzně. Ostatní se prospali ještě o něco déle a vstávali teprve kolem půl deváté. Sklidili svá ležení, naskládali věci do dodávky a také zamířili k domovu.

Ukázalo se, že toto stanoviště nabízí opravdu velmi dobré podmínky pro pozorování a jeho snad jedinou nevýhodou je horší přístupová cesta. Až bude zapotřebí sledovat nějaké slabé objekty, určitě bude tato lokalita znovu využita.