Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Loď Argo (Argo Navis)

This entry is part 14 of 15 in the series Zapomenutá souhvězdí

Z tohoto důvodu jej v roce 1756 rozdělil francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille do tří částí: Lodní kýl (Carina), Lodní záď (Puppis) a Plachty (Vela). Kdyby nebylo rozděleno, ve výsledku by bylo téměř o 28 % větší než současné největší souhvězdí – Hydra. Hranice tří souhvězdí po rozdělení se ještě časem měnily, takže některé hvězdy z původní Lodi Argo dnes náleží přiléhajícím souhvězdím – HolubiciLétající rybě. Moderní souhvězdí Kompas (Pyxis), které zaujímá rozlohu vedle stožáru, není považováno za součást původní Lodi Argo. V roce 1844 anglický astronom John Herschel navrhoval nahrazení Kompasu čtvrtým kusem Lodi Argo, který nazval Stožár (Malus), ale tento návrh nebyl široce přijat.

ArgoPodle legendy loď Argo postavil slavný stavitel lodí Argos Iásónovi, aby se mohl vydat do Kolchidy pro zlaté rouno. Iáson vyslal po celém Řecku hlasatele, aby vyzvali proslulé hrdiny k účasti na výpravě. Zúčastnil se jí například Herakles, Théseus, Orfeus, či dvojčata Kastor a Pollux. Podle lodi se jim začalo říkat Argonauti. Slepý věštec Fineus popsal Argonautům všechny nástrahy, co je na cestě čekají. Například loď musela proplout mezi dvěma pohyblivými skalami Symplégadami v Bosporu, které jinak každou loď rozdrtily. Argonauti vypustili holubici a bedlivě pozorovali, zda se bez úhony dostane přes úžinu. Teprve potom prudce vyrazili s lodí a ze všech sil i božskou pomocí úžinou projeli. Po odplutí ze země Fajáků se loď dostala na mělčinu a nebylo jiné zbytí, než že ji posádka vyzvedla na ramena a nesla ji dvanáct dní a dvanáct nocí přes poušť. U Tróje a na Krétě po lodi metali kameny obři. Nicméně Iáson zlaté rouno získal a prchl s ním oklikou zpět do Řecka. Loď Argo pak zanechal v Korintu.

Loď Argo byla na mapách znázorňována různě, většinou však jen jako záď lodi. Podle tvůrců map příď buď mizí v mlze, nebo zajíždí mezi skály. Anglický spisovatel Robert Graves popsal tuto skutečnost tak, že Iáson se ve stáří vrátil do Korintu, kde seděl pod hnijícím vrakem lodi Argo a vzpomínal. Právě v té chvíli shnilé trámy přídě spadly a zabily ho. Poseidon pak přenesl zbytek lodi mezi hvězdy.

I když loď Argo byla na hvězdných mapách rozdělena, dodnes její hvězdy, označované řeckými písmeny, jdou v posloupnosti, jako by stále byla v celku. Proto třeba nejjasnější hvězda Plachet (Reger) není alfa, ale gama Vel a nejjasnější hvězda Lodní zádi (Naos) je zéta Pup.

Series Navigation<< Karlův dub (Robur Karolinum)Tiskařská dílna (Officina Typographica) a Balón (Globus Aerostaticus) >>