Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Aktuální noční obloha v dubnu 2015

Na začátku dubna je možné nad jižním obzorem pozorovat pomyslný předěl mezi zimními a jarními souhvězdími. Zimní se během postupující noci přesouvají nad západní obzor, kde postupně zapadají. Naopak jarní souhvězdí jsou zvečera nad jihovýchodem a pomalu se nasouvají nad jih, kde kulminují.

Nad západním obzorem po západu Slunce dominuje planeta Venuše. Ta je nad západem nejvýraznějším objektem. Planeta v dubnu dosáhne -4 až -4,1 mag. a během měsíce bude nad obzorem ještě nastoupávat. V dalekohledu bude mít podobu poloviny ubývajícího kotoučku, u kterého ale pozvolna narůstá úhlový průměr. Venuše se na začátku dubna ještě nachází v souhvězdí Berana. V odpoledních hodinách 7. 4. překročí hranici a dostane se do souhvězdí Býka, ve kterém již zůstává do konce měsíce.

Velmi nízko nad obzorem v souhvězdí Berana se nalézá načervenalý Mars. Je zpočátku nedaleko pod Venuší, ale ta se od něj vzdaluje. Mars zapadá brzy po západu Slunce a podmínky pro jeho pozorování jsou špatné a ještě se zhoršují.

dubenVe druhé polovině dubna bude možné nad západním obzorem sledovat ještě jednu planetu. Bude jí Merkur, nejbližší planeta vůči Slunci. A právě koncem dubna nastanou v letošním roce vůbec nejlepší podmínky pro pozorování této planety. Merkur se na konci dubna totiž dostane asi až 11° nad ideální obzor. Ve středu 22. 4. dojde ke konjunkci s Marsem. Merkur s jasností -1,1 mag. však bude jasnější, neboť Mars bude mít v tu dobu jen +1,4 mag. Blízká poloha obou planet bude pozorovatelná již den předem a den po konjunkci.

Nad jižním obzorem hned po západu Slunce lze v souhvězdí Raka sledovat i největší planetu Jupiter. Planeta je kolem oblasti kulminace, a proto jsou ve večerních hodinách velmi dobré podmínky pro její pozorování. Mimo ranních hodin, kdy zapadá, je viditelná po většinu noci. Jupiter je na obloze výrazný, jasnost se pohybuje od -2,4 mag. na začátku dubna, na konci poklesne na -2,2 mag.

Kolem půlnoci (na začátku měsíce ještě po půlnoci, později již před půlnocí) vychází nad jihovýchodem i Saturn, druhá největší planeta. Vyhledání planety je snadné, nachází se v souhvězdí Štíra, poblíž jasné hvězdy Acrab. Planeta je ale poměrně nízko nad obzorem, neboť její deklinace se pohybuje jen kolem -18°. Není ani příliš výrazná, jasnost má kolem 0,2 mag. Nejlepší podmínky pro její sledování nastanou až ve druhé polovině noci, kdy planeta v ranních hodinách kulminuje.

Ve středu 8. 4. ráno se Měsíc ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí přiblíží k planetě Saturn. Planeta se bude nacházet 1,6° východně (vlevo) od Měsíce. O den později se Měsíc dostane až „za“ Saturn, bude tedy nalevo od planety.

V sobotu ráno 11. 4. se bude Měsíc den před poslední čtvrtí nacházet v blízkosti otevřené hvězdokupy M 25 v souhvězdí Střelce.

V neděli 19. 4. krátce po západu Slunce dojde nízko nad západním obzorem k setkání Měsíce a dvou planet – Merkuru a Marsu. Měsíc bude mít tvar velmi úzkého srpečku a bude se nacházet vlevo od obou planet. Na stejné výškové úrovni, ale západněji bude Merkur. A na vrcholu téměř rovnostranného trojúhelníku bude Mars. Bohužel úkaz bude velmi nízko nad obzorem, takže reálná šance spatřit tuto konjunkci nebude příliš vysoká. O den později se pořád ještě úzký srpek Měsíce vzdálí od těchto dvou planet a přiblíží se k Venuši. A o další den později, v úterý 21. 4., se již lépe pozorovatelný srpek Měsíce dostane mezi načervenalou obří hvězdu Aldebaran v souhvězdí Býka a výraznou planetu Venuši. Aldebaran bude zářit jen asi 0,5° pod měsíčním srpkem. V neděli 26. 4. ihned po západu Slunce lze pozorovat v blízkosti planety Jupiter také Měsíc v první čtvrti. Konjunkce bude viditelná poměrně vysoko nad jižním obzorem. Jupiter se bude nacházet severně od Měsíce ve vzdálenosti necelých 6°.

Na noc ze středy na čtvrtek 22./23. 4. připadá maximum výraznějšího meteorického roje Lyridy. Ty svoji aktivitu začínají již v polovině dubna (14. 4.) a končí ji ke konci měsíce (27. 4.). Hodinová frekvence by se měla pohybovat v maximu kolem 18 meteorů. Mateřským tělesem roje je kometa C/1861 G1 (Thatcher). Vstupní rychlostí 49 km/s patří tento roj mezi ty rychlejší. Vzhledem k tomu, že roj má relativně ploché maximum, lze zvýšenou frekvenci sledovat po několik dní kolem maxima. Úzký srpek Měsíce by pozorování v době maxima neměl příliš rušit.