Měl je někdo z vás na konci školního roku kompletní? Já ne! A podle našich dětí můžu říct, že se to zřejmě dědí… Pro dnešní procházku po asterismech ale vystačíte se dvěma kartičkami.
Šťastnou sedmičku najdete na hranicích se souhvězdím Cefea (RA 23h 03m, DE +59º 30´), do kterého svou menší částí zasahuje. Asterismus z hvězd páté až sedmé magnitudy má rozměry 125´ × 70´.
Proč je vlastně sedmička šťastné číslo? K dispozici máme například toto vysvětlení – šťastné číslo je v matematice definováno následujícím způsobem: vezměme libovolné kladné celé číslo, nahraďme jej součtem druhých mocnin jeho cifer a tento proces opakujme, dokud se nedostaneme k číslu jedna (kde se proces zastaví), nebo dokud se nám v posloupnosti neobjeví některé číslo dvakrát (tzn. posloupnost se zacyklí). Čísla, která tímto způsobem skončí jedničkou, nazýváme šťastná, ostatní pak nešťastná. Zní to složitě? Tak pro přehlednost: 72 = 49; 42 + 92 = 97; 92 + 72 = 130; 12 + 32 + 02 = 10; 12 + 02 = 1.
Za dalším asterismem se musíte posunout k nohám královny a přičíst jedničku. Seskupení hvězd nazvané Magická osmička najdete na RA 02h 02m, DE +60º 20´. Chvilku trvá, než oko tento 45´velký asterismus z hvězd sedmé až deváté magnitudy rozliší. Je totiž součástí otevřené hvězdokupy NGC 743.
A proč magická? Pokud se spokojíte s věcným vysvětlením, stačí se podívat do jaderné fyziky. Magické číslo je počet nukleonů daného druhu (tj. protonů a neutronů) odpovídající ve slupkovém modelu jádra plně zaplněným slupkám. Jedná se o čísla 2, 8, 20, 28, 50, 82 a 126. Některé výpočty a experimenty naznačují, že magickým by mohlo být i číslo 34. Pro romantičtější z vás se nabízí jiné vysvětlení. Jedná o jediné číslo (kromě nuly), které můžete psát jedním tahem pořád dokola a nemusíte se vracet. Pokud osmičku položíte na bok, dostanete – nekonečno.
Nyní se na chvíli ponoříme pod mořskou hladinu. Na co nesahat, abyste se nespálili? Správně – na medúzu. I na obloze jednu máme. Asterismus najdete u nohou Kasiopeji, na hranici s Perseem (RA 02h 15m, DE +59º 30´). Proti skutečné Medúze máte při prozkoumávání skupiny hvězd osmé až desáté magnitudy o velikosti 1,5° tu výhodu, že se nespálíte.
S živou podobou posledního dnešního asterismu se můžete setkat nejen ve vlnách, ale i na břehu, kde někdy i docela čile pobíhá a při neopatrné manipulaci štípe. Vyhledat Malého kraba na obloze se bát nemusíte, jen bude obtížné ho vidět. Asterismus je vnořen do otevřené hvězdokupy M 52 (RA 23h 24m, DE +61º 35´), jejíž celková velikost je pouhých 13´ a jasnost 7,5 magnitudy. Autor tohoto asterismu, Wayne Schmidt, uvádí, že hvězdokupa mu připomíná buď kraba, nebo brouka přeskakujícího kámen.
Chce to opravdu velkou dávku fantazie (vlastní zkušenost) a velký dalekohled. Monstrum, kterým byl tento asterismus poprvé pozorován, si můžete prohlédnout na přiloženém obrázku.
Průměr hlavních zrcadel dalekohledů typu Newton je 20 cm, sedí se uvnitř a celá věc se pohybuje pomocí elektromotorů ovládaných joystickem – jako malý tank.
I příště se podíváme do souhvězdí marnivé královny Kasiopeji a na své si přijdou příznivci létajících předmětů.
