Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Asterismy 8 – Kasiopeja (podruhé)

Toto je 9. článek z 12 ze série Asterismy

Měl je někdo z vás na konci školního roku kompletní? Já ne! A podle našich dětí můžu říct, že se to zřejmě dědí… Pro dnešní procházku po asterismech ale vystačíte se dvěma kartičkami.

Šťastná-7Šťastnou sedmičku najdete na hranicích se souhvězdím Cefea (RA 23h 03m, DE +59º 30´), do kterého svou menší částí zasahuje. Asterismus z hvězd páté až sedmé magnitudy má rozměry 125´ × 70´.

Proč je vlastně sedmička šťastné číslo? K dispozici máme například toto vysvětlení – šťastné číslo je v matematice definováno následujícím způsobem: vezměme libovolné kladné celé číslo, nahraďme jej součtem druhých mocnin jeho cifer a tento proces opakujme, dokud se nedostaneme k číslu jedna (kde se proces zastaví), nebo dokud se nám v posloupnosti neobjeví některé číslo dvakrát (tzn. posloupnost se zacyklí). Čísla, která tímto způsobem skončí jedničkou, nazýváme šťastná, ostatní pak nešťastná. Zní to složitě? Tak pro přehlednost: 7= 49; 4+ 9= 97; 9+ 7= 130; 1+ 3+ 0= 10; 1+ 0= 1.

Za dalším asterismem se musíte posunout k nohám královny a přičíst jedničku. Seskupení hvězd nazvané Magická osmička najdete na RA 02h 02m, DE +60º 20´. Chvilku trvá, než oko tento 45´velký asterismus z hvězd sedmé až deváté magnitudy rozliší. Je totiž součástí otevřené hvězdokupy NGC 743.

A proč magická? Pokud se spokojíte s věcným vysvětlením, stačí se podívat do jaderné fyziky. Magické číslo je počet nukleonů daného druhu (tj. protonů a neutronů) odpovídající ve slupkovém modelu jádra plně zaplněným slupkám. Jedná se o čísla 2, 8, 20, 28, 50, 82 a 126. Některé výpočty a experimenty naznačují, že magickým by mohlo být i číslo 34. Pro romantičtější z vás se nabízí jiné vysvětlení. Jedná o jediné číslo (kromě nuly), které můžete psát jedním tahem pořád dokola a nemusíte se vracet. Pokud osmičku položíte na bok, dostanete – nekonečno.

Nyní se na chvíli ponoříme pod mořskou hladinu. Na co nesahat, abyste se nespálili? Správně – na medúzu. I na obloze jednu máme. Asterismus najdete u nohou Kasiopeji, na hranici s Perseem (RA 02h 15m, DE +59º 30´). Proti skutečné Medúze máte při prozkoumávání skupiny hvězd osmé až desáté magnitudy o velikosti 1,5° tu výhodu, že se nespálíte.

dalekohled_2S živou podobou posledního dnešního asterismu se můžete setkat nejen ve vlnách, ale i na břehu, kde někdy i docela čile pobíhá a při neopatrné manipulaci štípe. Vyhledat Malého kraba na obloze se bát nemusíte, jen bude obtížné ho vidět. Asterismus je vnořen do otevřené hvězdokupy M 52 (RA 23h 24m, DE +61º 35´), jejíž celková velikost je pouhých 13´ a jasnost 7,5 magnitudy. Autor tohoto asterismu, Wayne Schmidt, uvádí, že hvězdokupa mu připomíná buď kraba, nebo brouka přeskakujícího kámen.

Chce to opravdu velkou dávku fantazie (vlastní zkušenost) a velký dalekohled. Monstrum, kterým byl tento asterismus poprvé pozorován, si můžete prohlédnout na přiloženém obrázku.

Průměr hlavních zrcadel dalekohledů typu Newton je 20 cm, sedí se uvnitř a celá věc se pohybuje pomocí elektromotorů ovládaných joystickem – jako malý tank.

I příště se podíváme do souhvězdí marnivé královny Kasiopeji a na své si přijdou příznivci létajících předmětů.

 

Navigace v sérii<< Asterismy 7 – KasiopejaAsterismy 9 – Kasiopeja (potřetí) >>