Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Aktuální noční obloha v lednu 2016

Po západu Slunce lze do poloviny ledna spatřit nízko nad západním obzorem ještě jasné hvězdy letního orientačního trojúhelníku. Brzy po setmění však postupně mizí za západním obzorem. Nad jižním až jihozápadním obzorem jsou viditelná souhvězdí podzimní oblohy, většinou již po kulminaci. Od jihovýchodu je možné prohlížet souhvězdí zimní, včetně orientačního obrazce, tzv. zimního G. To je vytvořeno z několika jasných astronavigačních hvězd nacházejících se v různých souhvězdích. Nejvýše nad obzorem září hvězda Capella ze souhvězdí Vozky. Nalevo od ní CastorPollux, patřící do souhvězdí Blíženců. Směrem na jih (k obzoru) se dostaneme nejprve k Procyonu ze souhvězdí Malého psa a pak k nejjasnější hvězdě na obloze (mimo Slunce), k Síriovi ve Velkém psu. Od něho zamíříme na severozápad k namodralému RigeloviOriónu. Přibližně na sever od něj se nachází v souhvězdí Býka oranžově zářící obr Aldebaran. Pro poslední hvězdu, tvořící na obloze písmeno G, musíme zpět do Orióna, kde se v jeho rameni nachází další jasná obří načervenalá hvězda Betelgeuse.7.1.2016Na zimní obloze lze i pouhým okem pozorovat některé zajímavé objekty, jako jsou otevřené hvězdokupy. Dvě z velmi jasných se nachází v souhvězdí Býka. Jedná se o M 45 – Plejády, tvořenou převážně jasnými modrými hvězdami. Druhá je rovněž v Býku a jmenuje se Hyády. Další otevřená hvězdokupa se nalézá v souhvězdí Raka, má označení M 44 a říká se jí Jesličky nebo Praesepe. Tato hvězdokupa je však mnohem slabší. Otevřených hvězdokup je na zimní obloze mnohem více, ale na ty další již potřebujeme alespoň triedr nebo menší astronomický dalekohled. Ten je zapotřebí i k prohlídce Velké mlhoviny v Oriónu s označením M 42.

Ani lednová večerní obloha nebude na planety viditelné pouhým okem příliš bohatá. Na počátku měsíce se nízko nad jihozápadním obzorem krátce objeví Merkur. Na Nový rok bude mít zápornou magnitudu -0,3, ale v následujících dnech bude rychle slábnout.

Během první poloviny noci bude vycházet Jupiter. Jeho podmínky pro pozorování jsou dobré a postupně se budou dále zlepšovat. Na začátku měsíce planeta vyjde ještě před půlnocí, na konci měsíce již před 21. hodinou. Jeho kulminace nad jižním obzorem proběhne až ve druhé polovině noci ve výšce necelých 45° nad ideálním horizontem. Jupiter se nachází v lednu v jihozápadní oblasti souhvězdí Lva, poblíž hranice s Pannou. V průběhu měsíce jeho jasnost vzroste z -2,2m na -2,5m, úhlový průměr naroste na necelých 40“.

Další jasné planety se objeví nad východním až jihovýchodním obzorem během druhé poloviny noci. Planeta Mars se nachází v první polovině ledna v souhvězdí Panny. Navečer 17. 1., kdy bude Mars ještě pod obzorem, překročí hranici do sousedního souhvězdí Váhy. Mars se promítá poměrně nízko nad obzor, proto podmínky pro jeho sledování nejsou příliš dobré, ale zůstávají stabilní. Jasnost se pozvolna bude zlepšovat z hodnoty 1,2m až na 0,8m. Mars bude na počátku měsíce východně od jasnější Spiky (α Vir), později se dostane do blízkosti jasnější dvojhvězdy Zubenelgenubi1, αLib).

Podmínky pro pozorování Venuše nebudou v roce 2016 příliš příznivé. Nejbližší příležitost budeme mít hned na začátku ledna a pak až ke konci roku. Venuše se nachází na počátku ledna nad jihovýchodem, kde opouští souhvězdí Váhy a přechází do Štíra nedaleko od hvězdy Acrab. Ve Štíru však dlouho nepobyde a již 5. 1. se dostane do Hadonoše. Ani zde se příliš dlouho nezdrží a od 21. 1. ji za ranního svítání můžeme vidět již v souhvězdí Střelce nízko nad obzorem. Přestože zůstane výrazným a dominantním objektem ranní oblohy, podmínky pro její pozorování se každým dnem zhoršují, neboť výška nad obzorem neustále klesá. Rovněž její jasnost poklesne z -4,1m na -4,0m.

Poslední planetou, pozorovatelnou v ranních hodinách, bude Saturn. Zpočátku ledna bude ještě velmi nízko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Hadonoše. Na rozdíl od Venuše však jeho výška nad obzorem bude narůstat a podmínky pro jeho pozorování se budou pozvolna zlepšovat. V současnosti má již prstenec velmi otevřený a je tak možné pozorovat jeho severní polokouli. Jasnost planety dosáhne 0,5m.

V pondělí 4. 1. v ranních hodinách se vycházející Měsíc bude nalézat v blízkosti Marsu, který bude severozápadním směrem. Měsíc bude ve fázi kolem poslední čtvrti. K těsnějšímu přiblížení obou dvou těles dojde ale ještě pod obzorem.

Ve čtvrtek 7. 1. ráno se úzký ubývající srpeček Měsíce přiblíží k planetám Venuši a Saturnu. Vznikne trojúhelník, na jehož spodním vrcholu bude Saturn, na pravém Venuše a srpeček Měsíce vytvoří zbývající vrchol. Západním směrem od tohoto uskupení bude zářit načervenalý veleobr Antares.

BykV sobotu 9. 1. kolem páté hodiny ráno se Venuše dostane do těsné blízkosti Saturnu. Obě tělesa bude dělit pouze 0,1°. Je jasné, že přiblížení bude možné sledovat den předem i den po tomto úkazu. Venuše, která bude severněji, se tak dostane pod Saturn.

V noci z 19. na 20. 1. bude přezařující Měsíc ve fázi dva dny po první čtvrti přecházet přes otevřenou hvězdokupu Hyády v souhvězdí Býka. Během přechodu dojde k zákrytu řady hvězd v této zajímavé otevřené hvězdokupě, ale jasný Měsíc bude slabší hvězdy přezařovat.

V noci z 25. na 26. 1. se Měsíc nedlouho po svém úplňku dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva.

Ve středu 27. 1. kolem půlnoci bude možné spatřit konjunkci Měsíce s Jupiterem. Měsíc se bude nalézat zhruba 1,9° pod planetou a bude ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí.

Začátkem ledna, konkrétně 4. 1., nastane maximum významného zimního meteorického roje Quadrantid. Zvýšená aktivita roje začíná již na Silvestra 2015 a měla by trvat až do 7. 1. Bohužel časově poměrně ostré maximum, při němž se dá očekávat teoretická frekvence až 120 meteorů za hodinu, vychází do dopoledních hodin. Radiant roje se nachází v severní části Pastýře na pomezí hranice se souhvězdím Draka. Mateřským tělesem je jeden z fragmentů dnes už neexistující komety, který má označení C 2003 EH1.

Jasná kometa C/2013 US10 (Catalina), viditelná na ranní obloze v souhvězdí Panny, bude během ledna přecházet ze souhvězdí Pastýře do souhvězdí cirkumpolárních (Velké medvědice, Draka a Žirafy), kde se zdrží po zbytek jara.

V neděli 3. 1. se kolem půlnoci planeta Země dostane na své oběžné dráze nejblíže ke Slunci. Bude se nacházet ve vzdálenosti pouhých 147,1 miliónu km. Na severní polokouli v tomto období panuje zima. Tím, že se zeměkoule bude nacházet v perihelu, bývá zima na severní polokouli mírnější. Na jižní polokouli v tomto období je léto a vzhledem k menší vzdálenosti od Slunce bývají na jižní polokouli vyšší teploty než v létě na severní.