Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Aktuální noční obloha v prosinci 2015

Nad západním obzorem lze spatřit po západu Slunce některá letní souhvězdí včetně letního orientačního trojúhelníku či souhvězdí Herkula. Nedlouho po setmění však postupně mizí za západním obzorem.

Nad jižním obzorem dominují ve večerních hodinách souhvězdí podzimní oblohy, která kulminují ještě v první polovině noci. Během prosince nastávají příhodné podmínky pro pozorování některých vzdálenějších objektů podzimní a zimní oblohy. Některé již byly v minulých číslech Zpravodaje zmíněny: např. velká spirální galaxie M 31Andromedě včetně jejích menších satelitů M 32M 110, spirální galaxie M 33Trojúhelníku, nádherné dvojité otevřené hvězdokupy chí a háPerseu nebo otevřená hvězdokupa M 34, také v souhvězdí Persea. Vysoko nad obzor se v prosinci dostává také nepříliš početná, ale přesto zajímavá otevřená hvězdokupa M 103 v souhvězdí Kassiopeia, která je pozorovatelná např. triedrem.

Ve večerních hodinách vychází nad východním obzorem zimní souhvězdí s výraznými astronavigačními hvězdami.

Obloha-15-12-2015I na prosincové večerní obloze budou chybět jasné planety. Výrazné planety, viditelné pouhým okem, budou během prosince pozorovatelné až v druhé polovině noci.

Z jasných planet na večerní obloze žádná není. Hned po západu Slunce je na počátku listopadu velmi nízko nad jihozápadním obzorem pouze Saturn v souhvězdí Štíra, který krátce po západu Slunce rovněž zmizí pod obzorem.

Jasné planety se objeví nad východním až jihovýchodním obzorem během druhé poloviny noci, v ranních hodinách. Ke třem planetám: Jupiteru, Marsu a Venuši, se na samém konci měsíce přidá i Saturn. Bude však velmi nízko nad východním obzorem v souhvězdí Štíra a tudíž velmi obtížně pozorovatelný.

Jako první bude vycházet Jupiter, který bude vůči ostatním zmíněným planetám i obzoru nejvýše. Na začátku měsíce planeta vyjde nedlouho po půlnoci, na konci měsíce již před půlnocí. Proto v ranních hodinách stihne kulminovat nad jižním obzorem, ve výšce kolem 45° nad ideálním horizontem. Podmínky pro pozorování této planety jsou dobré a postupně se ještě budou zlepšovat. Jupiter se nachází po celý prosinec v jižní oblasti souhvězdí Lva. V průběhu měsíce jeho jasnost vzroste o pouhou desetinu z -2,1m na -2,2m a úhlový průměr naroste na přibližně 36“.

Druhá v pořadí bude vycházet načervenalá planeta Mars. I v tomto případě se podmínky pro sledování pozvolna zlepšují. Ze všech ranních planet ale září nejslaběji. Jeho jasnost se bude pohybovat jen kolem 1,5až 1,3m. Mars se nachází celý prosinec v souhvězdí Panny. Na začátku měsíce bude jižně od hvězdy Porrima (γ Vir), ke konci doputuje do blízkosti jasnější Spiky (α Vir).

Jako třetí vyjde Venuše. Přestože zůstane nejvýraznějším a dominantním objektem ranní oblohy, podmínky pro její pozorování se již zhoršují, neboť její výška nad obzorem neustále klesá. Její jasnost zpočátku měsíce bude -4,2m, později poklesne na -4,1m. Planeta se na začátku prosince nachází ještě v souhvězdí Panny, ale 11. 12. během dopoledne přejde do sousedního souhvězdí Vah.

Pro pozorování velkých a vzdálených plynných planet Uranu a Neptunu pomocí dalekohledu zůstávají během prosince ve večerních hodinách ještě poměrně slušné podmínky.

Ve středu 2. 12. ráno se Měsíc ve fázi kolem poslední čtvrti dostane do blízkosti jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Měsíc se bude nacházet jihozápadně od Regula. K dalšímu podobnému přiblížení těchto dvou těles dojde ještě jednou, a to v úterý 29. 12. před půlnocí. Měsíc bude ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí.

V pátek 4. 12. ráno se Měsíc ve fázi po poslední čtvrti dostane do blízkosti jasného Jupitera. Planeta se bude nacházet při největším přiblížení asi 2,3° severně od Měsíce. I v tomto případě dojde k podobnému úkazu ještě jednou, a to na samém konci měsíce, ve čtvrtek 31. 12., kdy Měsíc před poslední čtvrtí bude pozorovatelný kolem půlnoci přímo pod Jupiterem ve vzdálenosti více jak 2°.

O další dva dny později, v neděli 6. 12. ráno, bude možné pozorovat ubývající srpek Měsíce v blízkosti Marsu. Planeta se bude nacházet nad srpkem Měsíce pouhých 0,6° (severozápadně). Zajímavostí bude společná linie, kdy se čtyři objekty dostanou téměř na jednu přímku. Na severním konci od dvojice Marsu a Měsíce bude jasnější hvězda Porrima, na opačném konci zase hvězda Spika.

O další den později, v pondělí 7. 12. ráno, se ubývající srpeček Měsíce přiblíží k jasné Venuši. Vznikne tak trojúhelník, na jehož horním vrcholu bude Měsíc, levý vrchol bude tvořit Venuše a pravý Spika. V blízkosti Venuše se bude Měsíc nacházet i o den později.

Ve středu 23. 12. po západu Slunce Měsíc ve fázi krátce před úplňkem bude přecházet otevřenou hvězdokupu Hyády v souhvězdí Býka. Během večerního přechodu dojde k zákrytu řady hvězd, kromě jiného i jasného oranžového obra Aldebarana.

Ve čtvrtek 24. 12. kolem půlnoci se bude Mars vyskytovat poblíž hvězdy Spika.

V pátek 25. 12. večer se úplňkový Měsíc přiblíží k jasnější hvězdě Alhena (γ Gem) ve spodní části souhvězdí Blíženců.

V prosinci, konkrétně 14. 12., nastane maximum významného podzimního meteorického roje Geminid. Zvýšená aktivita roje bude patrná již od 4. 12. a měla by trvat do 17. 12. V době maxima Měsíc rušit nebude, neboť je ve tvaru úzkého srpku nedlouho po novu a navíc velmi brzy zapadne. Roj může mít teoretickou frekvenci v maximu až 120 meteorů za hodinu.

Významnou událostí prosince je zimní slunovrat. Ten nastane 22. 12. v 05:47 hod. Slunce se dostane na nejnižší úroveň své zdánlivé roční dráhy po obloze. V tento den se Slunce dostane nad obratník Kozoroha. Na severní polokouli tímto dnem končí podzim a začíná zima, na jižní polokouli končí jaro a začíná léto. V oblasti severního pólu vrcholí polární noc, na jižním pólu zase vrcholí polární den. V Plzni v pravé poledne dosáhne výšky nad obzorem pouhých 16,5°, což je nejnižší hodnota za celý rok. Ve dnech kolem zimního slunovratu jsou na severní polokouli noci nejdelší, naopak bílý den nejkratší. Po zimním slunovratu zase výška Slunce nad obzorem začne postupně stoupat.